ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:cermak@kralupy.cz><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="JiYí ermák"><META NAME=description CONTENT="Lexikon písmeno E"><META NAME=keywords CONTENT="eau_de_ vie,edamane,eidam,ementál,en iláda,endívie, enchiladas,entreé,entrements,epanada,emulze,esspreso,estragon,étouffée,entrement,eye"><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:green;text-align:left;}.novy{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:purple}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>E</h2><span class=novy>EAU DE VIE</span><br>- francouzské slovo znamená v pYekladu "voda ~ivota". Tímto termínem je nazna ena absolutní bezbarevnost likéro napY. brandy, nebo jiného destilátu z kvaaeného ovoce. NapY. nejznámjaími likéry typu "eau de vie" jsou "Kirsch" vyrobený z tYeaní a "Framboise" z malin a ur it k nim patYí také prozra ná kyjovská "Dadalova slivovice" ist jenom z trnek.<a neme="ecka"></a><br><br><span class=novy>E KA</span><br>-jsou látky, které se pYidávají do potravin a nápojo. Na obalech potravin (ale i jinde) se ozna ují písmenem E a íselným kódem, napYíklad E 230. É ko, neboli pYídatná látka, potravinu upravuje - ochucuje, pYibarvuje, prodlu~uje její trvanlivost apod. É ka jsou dnes b~nou sou ástí potravin a budete jen t~ko hledat njakou, která by je neobsahovala. Nkterá é ka jsou zdraví zcela neakodná, nkteré by mohl naa jídelní ek omezit. Specifikaci "é ek" je vnována na internetu komer ní stránka (firmy Tetra Pack) <a href="http://www.bezkonzervantu.cz/ecka/co-jsou-ecka.html"target="_blank"><b>ZDE</b></a>. E ka pou~ívaná v potravinách dlíme do skupin: a) "Konzerva ní inidla" - konzervanty, zabraHující nebo zpomalující zmny zposobované mikroorganismy; potraviny podléhají pomaleji zkáze, b) "Antioxidanty" - prodlu~ující trvanlivost zabranním oxidaci jejich nkterých jejich slo~ek. Potraviny se pomaleji kazí. d) "Barviva" - k získání zajímavé barvy. e) "Látky okyselující nebo upravující kyselost a dochucovadla" - zvyaují kyselost a tím potraviny ochucují a stabilizují. f) "Tavící soli" - pYi výrob tavených sýro stabilizují sms bílkovin a tuko a zlepaují rozíratelnost. g) "KypYící látky" - zejména do tsto k vyvolání kynutí posobením uvolHujícího se oxidu uhli itého. h) "Náhradní sladidla" - nahrazují cukr a poskytují sladkou chue. i) "Látky zvýrazHující chue a voni" - podtrhují a zvyaují chue a voni. j) "Zahuaeovadla" - zvyaují viskozitu, výrobky lépe dr~í tvar. k) "}elírující látky" - zposobují ~elatinaci (~elé, rosoly). l) "Modifikované akroby" - pro zahuatní nebo náhradu vý~ivnjaí slo~ky potravin. m) "Stabilizátory" - zabraHují rozsazení smsi na slo~ky; zajiaeují stálost barvy, chuti nebo von. n) "Emulgátory" - pYispívají k tvorb emulzí a je stabilizují (majonéza). n) "Nosi e a rozpouatdla" - pomáhají pYi zamíchávání jiných é ek. "Rozpouatdla" - extrahují nebo rozpouatjí ur ité látky. o) "Protispékavé látky" - brání vytvoYení hrudek. p) "Leatící látky" - dodají povrchu lesk vytvoYením filmu. r) "Ochranné plyny a propelanty" - pro ochranu balených potravin; neobsahují kyslík a zabraHují oxidaci nebo pomáhají pYi vytla ování potravin z obalu. s) "OdpHova e a pnotvorné látky" - omezují i podporují tvorbu pny. t) "Zvlh ující látky" - chrání pYed vysycháním a odpaYováním tkavých látek. u) "Plnidla" - zvtaují objem, ale nezvyaují kalorickou hodnotu. v) "ZpevHující látky" - pro pevnjaí nebo kYeh í charakteristiku. w) "Sekvestranty" - vá~í volné ionty kovo a zabraHují ne~ádoucím reakcím. y) "Látky zlepaující mouku" - tsto je pak vlá njaí a má vtaí objem. x) "Rostlinné gumy" - zvyaují viskozitu a vytváYejí gely. z) " iYidla" - odstraHují zákaly. aa) "Nutri ní látky" - pro zajiatní správného chodu metabolických djo v lidském tle. bb) "Lubrikanty a látky zabraHující pYichycení" - zabraHují ulpívání na nádobách v probhu výroby a skladování. cc) "Aromatické látky" - napodobují chut a von pYírodních aromatických surovin. PYíklady bezpe ných aditiv: karamel (E 150 a), karoteny (E 160 a), riboflavin (E 101), kyselina mlé ná (E 262), chlorofyly (E140), kyselina jable ná (E 296), kyselina vinná (E 334), v elí vosk (E 901), celulóza (E 460), pektiny (E 440), soli kyseliny askorbové (E 301, E 302), soli kyseliny jable né (E 350, E 351, E 352).<br>PYehled vlivu tchto látek (E) na zdraví konzumento:<li>PXÍZNIV PnSOBÍCÍ: 100, 101, 140, 150a, 160a,c,d,e, 161b, 162, 163, 170, 175, 270, 290, 300, 306 308, 322, 410, 440, 901, 948 <li>PXIJATELNÉ: 141, 172, 174, 260, 296, 301, 302, 304, 309, 315, 316, 325 327, 334, 350 352, 363, 406, 460, 470b, 551 553, 640, 650, 902 904, 920, 949, 1102, 1103 <li>MÉN VHODNÉ : 150b,c,d, 153, 160b,f, 171, 200, 202, 203, 261, 263, 297, 330 332, 335, 337, 353, 354, 400 404, 407, 415 418, 420-422, 425, 426, 445, 461, 463 466, 469,470 475, 481 483, 491 495, 500 504, 508 511, 514 517, 524 530, 554 559, 570, 574 579, 585, 912, 914, 938, 939, 941, 942, 953, 957, 965, 966, 967, 968, 999, 1105, 1200, 1404, 1420, 1422, 1451, 1452, 1520 <li>PnSOBÍCÍ NEPXÍZNIV : 120, 161g, 173, 234, 236, 251, 252, 262, 280 283, 338 341, 343, 355 357, 380, 385, 405, 407a, 412 414, 432 436, 442, 444, 450 452, 459, 468, 476, 477, 479b, 507, 513, 518, 520 523, 535, 536, 538, 541, 620 635, 900, 943, 950, 951, 959, 1201, 1202, 1204, 1410, 1412 1414, 1440, 1442, 1450, 1505, 1517, 1518 <li>VÝRAZN `KODLIVÉ : 102, 104, 110, 122 124, 127 129, 131 133, 142, 151, 154, 155, 180, 210 224, 226 228, 230 233, 235, 242, 249, 250, 284, 285, 310 312, 320, 321, 512, 586, 905, 927, 944, 952, 954, 962, 1519 <br><br><span class=novy>EDAMANE</span><br>- známé také jako "sladké boby", které ze získají z rannjaích sojových sklizní, kdy jsou sojové lusky jeat nedozrálé a boby jsou zelené. Tato sladce chutnající sója se mo~e slou~it pYímo jako lehké jídlo napY. ke sva ince nebo jako hlavní zeleninový chod. Jsou v ní vysoce zastoupeny bílkoviny a vláknina a neobsahuje pYitom cholesterol. Edamame mo~eme nalézt hlavn v USA i v konzervách dále v evropských obchodech s asijskými surovinami nebo v obchodech se zdravou vý~ivou. Dalaí podrobnosti uvádím na stránce <a href="../soja/sojr0005.html"target=_self>Sójové boby, sladké - "Edamane", fermentované - "Natto" a vláknina "Okara"</a> <br><br><span class=novy>EGG JAM</span><br>- pudink pYipravovaný ze smsi vají ek, cukru a kokosového mléka zahuatním za míchání nad vodní lázní. Je podáván v ínských kavárnách na toastu k snídani nebo mo~e být pou~it jako náplH do malých kolá ko a mou níko. Setkáme se s ním nej astji v celé Jihovýchodní Asii napY. v Malajsii, Singapuru aj.<br><br><span class=novy>EGOUTTER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny znamenající nechat okapat i odstranit pYebyte nou tekutinu.<br><br><span class=novy>ECHINACEA, TXAPATKA</span><br>- je rostlina, kterou k lé ebným ú elom lidstvo vyu~ívá u~ tisíce let. Ameri tí indiáni s ní lé ili celou Yadu neduho od zanícení o í pYes bolesti hlavy a~ po vzteklinu. Dnes se sice v tak airokém spektru neu~ívá, ale i tak za~ívá echinacea návrat na výsluní v oblasti lé ivých rostlin. V obchodech se zdravou vý~ivou a v lékárnách se nej astji setkáte se tYemi druhy této rostlinky, "angustifolia", "purpurea" a "pallida". Echinacea je stimulátorem imunitních funkcí, prostYedkem napomáhajícím k tomu, aby si tlo dokázalo samo pomoci. Krom posílení imunity napomáhá tato rostlina i ke sní~ení náchylnosti organismu k nemocem horních cest dýchacích, chYipce i nachlazení. Echinacea má mnoho pYíznivco i v eské republice. V lékárnách a v obchodech se zdravou vý~ivou se tak mo~ete setkat se airokou nabídkou produkto obsahujících tuto lé ivou rostlinu. Byl pozorován kladný vliv tYapatky pYi lé b infekce mo ových cest, zántu dásní i únavového syndromu. Nejdiskutovanjaím ú inkem je mo~ný pozitivní vliv na pacienty potýkající se s rakovinou. Mezi nej astjaí výrobky se Yadí kapky, tablety, sirupy, aje i aumivé tablety. V pYípad aumivých tablet se u~ívá 1 tableta denn, která se rozpustí ve sklenici vody. Tato forma zpracování echinacey by se nemla u~ívat déle ne~ 6 a~ 9 týdno. V pYípad bylinného aje na podporu imunity mohou dosplí vypít 2 a~ 3 aálky denn.<br><br><span class=novy>EIDAMSKÝ SÝR, EIDAM</span><br>- pochází ze severního Holandska, odkud je znám v podob bílých koulí, astji ervených (ty jsou oblíbenjaí, i kdy~ uvnitY je stejná hmota). ervený sýr je uvnitY ~lutý, pevný a tvrdý jako parmazán; bílý typ je tu njaí a bledaí. V novjaích dobách byl v naaich sýrárnách napodoben a je zde ji~ s úspchem vyrábn. Za ú elem výroby se mléko sýYilo hned po nadojení v lét pYi teplot 32-34°C, v zim pYi teplot 34-36°C a sou asn se pYidávalo trochu "orleánu" (~lutého barviva spía známého jako <a href="lexirA.html#annatto"target=_self>"annatto"</a>). Sýrovina se zbavila rychle syrovátky a jeat teplá (v zim ne mén ne~ 28°C, v lét ne více ne~ 32°C) se dávala do dYevných tvoYítek; pak se teprve nasolovala a omývala horkou syrovátkou. Pak se osuaila a na 2-5 týdno ulo~ila ke zrání. Omytím pivem se na povrchu získala ~lutá barva, pomocí anilinu ervená. Uzrálý sýr pak dle stáYí obsahuje 29-41 % vody, 29-32 % bílkovin, 24-28 % tuku.<br><br><span class=novy>EID, EID UL-FITR, ID-Ul-FITR / indon. HARI RAYA IDUL FITRI / arab. 9J/ 'DA71 </span><br>- je muslimský svátek, kterým je zakon en Ramadán - msíc ka~doro ního postu. "Eid" v arabatin znamená "veselá nálada" nebo také "slavnost" zatímco "fitr" vyjadYuje "konec postu". V tento den typická muslimská rodina vstane asn ráno a po vykonání ka~dodenní normální modlitby pozYe kon n i ráno malé sousto, symbolizujíc takto konec Ramadánu. Potom jdou vaichni na spole né bohoslu~by konané pouze pYi této pYíle~itosti na velkých prostranstvích, stadionech nebo jiných prostorných arénách. Modlitba je zde jen krátká, ale následuje kázání ("khufba"). Na konci tohoto shromá~dní se zú astnní vYící navzájem objímají, pYejí sob mír i atstí svým duaím. Po této specielní slavnostní modlitb nastane vaeobecné veselí, kdy se rodiny a pYátelé vzájemn navatvují, spolu hodují a nezapomínají dkovat za vaechna dosavadní bo~í po~ehnání..<br><br><span class=novy>EKOLOGICKÉ ZEMDLSTVÍ</span><br>- je zemdlství, pYi kterém jsou produkovány potraviny bez kontaktu s chemikáliemi. Povoleny jsou pouze pYírodní materiály a hnojiva. Výsledkem jsou tzv. "biopotraviny". <br><br><span class=novy>ELICHE</span><br>- italské tstoviny ve tvaru spirálovitých vrtulek v rozných velikostech.<br><br><span class=novy>EMENTÁLSKÝ SÝR, EMENTÁL</span><br>- je z nejznámnjaích a nejchutnjaích avýcarských sýro z kravského mléka. DYíve pYicházel do obchodu v bochnících velikosti mlýnských ~ernovo. Z 1000 litro mléka je vyroben jeden bochník o hmotnosti 70 kg. Pravý ementál se rozesílal hlavn z Bernu i nkterých jiných míst kantonu bernského ve `výcarsku. Povodní originální ementál se dlal od 16. století v údolí Emmme. Je tu ný, mkký, pYi tom jeat dosti pevný a trvanlivý, aby mohl býti dobYe dopravován. Sýr má ~lutohndou pevnou korku, syrové tsto je svtle~lutíé barvy a je jemn vlá ní. Je znám velikými a etnými dutinami ve hmot o velikosti oYechu, v nich~ se hromadí slab slaná vlhkost. Tyto dutiny vznikají pYi zrání sýra pomocí mlé né bakterie "Propionibacterium freudenreichii", ve které kyselina mlé ná se pYemní na oxid uhli itý 3 CH3CH(OH)COOH ’! 2 CH3CH2COOH + CH3COOH + H2O + CO2 a vytvoYí dutiny. Chue má jemn pikantní, nicmén s mírn oYechovou pYíchutí. Na vzduchu snadno osýchá a ~lukne, ím~ se jeho chue stává peprnou. Proto je-li naYíznutý, je nutno ho tYeba vlhkým obalem chrániti a nebo uschovat v suchém vzduaném sklep. Vzhledem k tomu, ~e sýr nikdy nebyl patentován, vyrábí se také ve Francii, Nmecku, Rakousku, Finsku i v zámoYí. Jedinou zárukou, ~e jde o autentický avýcarský sýr pro kupujícího je zna ení bochníko nebo obdelníku symbolem helvetského kYí~e (`výcarska) na obalu. Proto dYíve asto býval v obchodech sýr tohoto druhu vadný nebo apatn napodobený. Vadný sýr ml otvory velké a etné ("sýr nadmutý"), nebo malé, ale velice husté ("tisícové", "hnidovité") i dokonce skoro ~ádné ("slepý", "sklovák"). Také byl hoYký anebo po rozYíznutí snadno plesnivl.<br><br><span class=novy>EMINCER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny znamenající nakrájení na tenké prou~ky, napY. cibuli.<br><br> <span class=novy>EN ILÁDA / ENCHILADAS</span><br>- je plnná tortilla pova~ována v Mexiku za hlavní jídlo. Tortilla podávána s omá kou, s náplní a ozdobou. En ilády mohou být srolované, pYelo~ené nebo stohované. Náplní bývá sýr, fazole nebo maso. Máme jen dv mo~nosti: musí být pálivé bu jako oheH nebo jako bYitva, jiná mo~nost není. Je podávána horká nahoYe vtainou jeat politá <a href="lexirS.html#salsa"target=_self>"salsou"</a>, pYipravenou na základ raj at a posypaná sýrem.<br><br><span class=novy>ENDIVIE, EKANKA</span><br>- podrobnosti viz heslo <a href="lexirC.html#cekanka"target=_self> ekanka</a><br><br> <span class=novy>ENERGIE POTRAVY</span><br>- provází metabolické dje a vyjadYujeme ji v jednotkách tepla, potYebného k ohYátí 1 kg vody o 1°C. DYíve se pou~ívalo jednotky kilokalorie (kcal). Pro pYepo et platí vztah 1 kcal = 4,184 kJ (kilojoule), 1 kJ = 1000 joulo. Uvádíme_li energii jako mno~ství tepla spotYebovaného nebo vyprodukovaného za jednotku asu lze pou~ít watt (W). Pak platí 1W = 1 J/s  výhodné pro srovnávání energetických potYeb pro provádní jednotlivých inností. <br><br><span class=novy>ENERGETICKÁ HOTNOTA POTRAVIN</span><br> - je uvádna v kilojoulech (kJ) a je vzta~ena pYevá~n na 100 gramo hmotnosti potravin pYipravených ke konzumaci. Znamená to takových potravin, které jsou zbavené vaech nejedlých ástí jako jsou slupky, kosti, pecky a pod. Tak mo~eme porovnávat jak jednotlivé slo~ky potravin jako jsou napY. sacharidy napY 17,2 kJ/1g, tuky 38,9 kJ/g, bílkoviny 17,2 kJ/g, tak potraviny v syrovém stavu nebo v blí~e uvedeném stavu (vaYené tstoviny a rý~e). U nkterých potravin bývá uvedena také gramá~ jednoho kusu nebo jedné promrné porce. Nkteré hodnoty (100 g) jsou: chléb 1000 kJ, salám Vyso ina 1900 kJ, tstoviny vaYené 600 kJ, sýr plísHový 1500 kJ, banán bez slupky 400 kJ, okurka 70 kJ atd., viz údaje na specializovaných i-stránkách napY. <a href="www.istob.cz"target="_blank"><b>ZDE</b></a>. <a name=enoki></a><br><br><span class=novy>ENOKI HOUBA / a. WINTER MUSHROOM, SNOW PUFF MUSHROOM, VELVET FOOT, VELVET STEM MUSHROOM / jap. ENOKITAKE, ENOKIDAKE,YUKI-MOTASE/lat. FLAMMULINA VELUPTIDES</span><br> - v Japonsku oblíbené houby s jemnou a delikátní voní a jsou pYíjemn kYupavé. PYi pstování v polypropylenových hrní cích, teplot blízké 6°C a za relativní vlhkosti 75 - 85%, za relativn pomalého rostu (60 dní), je jejich no~ka dlouhá. Tradi n se enoki pou~ívají jemn povaYené v polévkách nebo lehce orestované se zeleninou a masem. PYílianým vaYení vaak no~ka ponkud tuhne. Houby "enoki" jsou pYidávány do erstvých saláto a na sendvi e, ale vaYené jsou stravitelnjaí a je lépe vyu~ita jejich nutri ní a medicínská (obsahují polysacharid "flammulin", látku potla ující rakovinu). Zde jsou obrázky z umlého pstování <a href="http://www.world-mushroom.com/enoki/e_enokitake.htm"target=_blank>enoki houby</a> japonskými alechtiteli (nabízené stahování japonatiny stornujte). V Japonsku se zvláae doporu uje pou~ívat <a href="http://www.wildmanstevebrill.com/Mushrooms.Folder/Enoki.html"target=_blank>pYírodní formu</a> této houby, rostoucí na paYezích.<br><br><span class=novy>EMULZE / EMULSION</span><br>- sms dvou kapalin které nejsou úpln vzájemn rozpustné, napYíklad olej a voda.<br><br><span class=novy>ENTREÉ</span><br>- v Evrop znamená aperitiv v ase obda, v severní Americe hlavní chod,<br>- gastronomický výraz z francouatiny obecn pro pYedkrm, tj. chod pYed hlavním jídlem.<br><a name="entomofagie"></a><br><span class=novy>ENTOMOFAGIE</span><br>- obor zavbývající se vyu~íváním hmyzu jako potraviny. Na svt je zhruba 1500 druho jedlého hmyzu. Je b~n pojídán ve vaech obydlených svtadílech s výjimkou Evropy a Severní Ameriky. V chudých zemích pYedstavuje vítaný a snadno dostupný zdroj bílkovin namísto jinak nedostupného masa, v bohataích ástech svta potom delikatesu a zpestYení jídelní ku. Xád Insecta zahrnuje airoké spektrum jedlých druho: od klasických mou ných ervo, termito a mravenco, pYes larvy vos a v el a~ po saran ata, cvr ky a brouky. Mezi nej astji pojídané druhy hmyzu patYí ty, které ~ijí ve velkých skupinách a vytváYejí husté populace, které se dají snadno a rychle nasbírat. Málokdo ví, ~e hmyz je blízký pYíbuzný humrom a krevetám (patYí do stejného kmene) a ~e je stejn chutný a pYita~livý jako jeho známjaí a dra~aí pYíbuzní korýai. Naprosto chybná je pYedstava, ~e hmyz je apinavý a pYenáaí rozné nemoci. Ve svém exoskeletu toti~ vyrábí antibiotické látky, které nedovolují pYítomnost lovku nebezpe ných mikroorganismo. Navíc se hmyz upravuje tepeln, zasyrova se jí opravdu jen vybrané exotické druhy. Viz také <a href="lexirh.html#hmyzjedly"target="_self">hmyz jedlý</a>. <br><br><span class=novy>ENTRECOTE, ANTREKOT</span><br>- v pYekladu "mezi~ebYí", je Yez masa, steak, ukrojený ze stYední ásti vysokého roatnce s kostí.<br><br><span class=novy>ENTREMENTS</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny ozna ující sladké pokrmy, deserty. Je to obecn druh leh ího pYíkrmu, který podává se po hlavní pe eni jeat pYed zákusky, napY. zeleninový pYíkrm z chYestu, kvtáku sma~eného nebo opékaného, kardo, arty oko sma~ených nebo v podob kaae se ~emlovými krutonky, smr~í, ~ampiony nebo laný~i podávaných, také mladý zelený hráaek, mladé boby, okurky, endivie i locika, vae vesms bez masitých pYíloh; nebo<li> - vaje ný pYíkrm jako na pY. omelety s laný~i, ledvinkami, jemnými bylinkami s tvarohem, míchaná, ztracená a sázená vejce s tvarohem, sýrem, ~ampiony, laný~i, api kami chYestu, s výta~ky zvYinovými neb drobe~ími, také vejce opékaná a pod. nebo<li> - sladký pYíkrm jako napY. jsou vaeliké pudinky, nákypy, aarloty, beignety, mou níky, smetánky a rosoly.<br><br><span class=novy>EPANADA</span><br>- je apanlská paatika, která pYipravuje se z chlebového tsta s vepYovým sádlem dobYe prohnteného, jeho~ dutina potírá se rozkloktanými vejci a plní pe eným, usekaným masem holubím, kuYecím, telecím, vepYovým nkdy i rybím. Pe e se v peci u pekaYe.<br><br><span class=novy>ESCABECHE</span><br> ve `panlsku velmi starý a obvyklý zposob konzervování koYenných marinovaných ryb, neboe tímto zposobem uchovávané ryby si brávali s sebou ji~ konquistadoYi do Mexika a na karibské ostrovy. Latinsko-americké apanlské slovo "seviche" pochází z iberského slova "escabeche" a je odvozeno od sicilského výrazu "schebbeci" co~ znamená "marinovaná ryba". Tímto zposobem byly konzervovány nejen vaYené (sma~ené) ryby, ale i drobe~. Metoda byla apanlskými dobyvateli airoce rozaíYena skrze celou Latinskou Ameriku. Metoda spo ívala v tom, ~e odle~elé maso v citrónové marinád bylo ope eno a pak bylo zalito vodou svaYenou s octem nebo citrónvou aeávou a koYením. Tento zposob konzervace mo~eme najít v Yad oblastí, v etn Severní Afriky ("scabetche"), Jamajky ("escovitch"), Francie, Belgie, Italie ("escabecio" nebo "scavece") a ve zmínnéé Ji~ní Americe.<br><br><span class=novy>EPAZOTE</span><br>- je mexická bylina pou~ívaná do ajo i jako koYení, její~ typická von i chue pYipomínají terpentým s citrónem. V Mexiku je bylina pou~ívána erstvá k ochucování fazolových pokrmo nebo náplní tortil. PYípadn se celá rostlina dusí spole n s jídlem, nebo se a~ ke konci tepelné pravy pYidají posekané lístky rostliny. PYipravuje se z ní také aj pro zlepaení trávení. Celkem snadno se dá vypstovat ze semen. Náhradou u nás mo~e být bazalka a meduHka nebo citronový tymián.<br><br><span class=novy>ERINGIE, HLÍVA KRÁLOVSKÁ, HLÍVA MÁ KOVÁ / PLEUROTUS ERINGII</span><br>- je houba, která její~ substrát je pstován na slám nebo obecn na dYevní bázi, kterou proroste. V pYírod ji najdete vzácn. PYi dodr~ení optimálních podmínek lze pYi domácím pstování docílit hmotnosti a~ 2,2 kg hub. Plodí ve dvou a~ tYech vlnách.vln. Substrát získáme v sá ku a vydr~í v chladni ce pYi 5°C a~ 60 dní zabalený v originálním sá ku., Teplota substrátu nesmí pYekro it 35 °C. Optimální teplota pYi tvorb plodnic jev rozmezí 15°C a~ 20 °C a rost vy~aduje vysokou vlhkost (foliovník). Houba patYí mezi lé ivé. Platí pro ni beze zbytku vaechny dietetické a lé ivé vlastnosti popsané obecn u dYevokazných hub. Podmínky domácího pstování i vyobrazení houby najdeme napY. <a href="http://loskutak.nova.cz/clanek/rostliny/navod-na-pestovani-houby-eringii-hliva-kralovska-mackova.html"target="_blank"><b>ZDE</b></a>. Plodnice hlívy má kové je mo~né pou~ít ve vaech úpravách v jakých se houby obecn pou~ívají, jsou chueov na úrovni hYibo. Klobouky lze sma~it jako pYírodní a obalované Yízky a drobn nakrájené tYen lze pou~ít pod maso, k duaení, do houbových polévek a omá ek i karbanátko i je pYimíchat do rizota. Hlíva má ková je také velmi vhodná ke sterilizaci na kyselo se zeleninou a následné pou~ití do saláto. Velkou výhodou je, ~e se pYi sterilizaci nealemuje. <br><br><span class=novy>ESKALOP, ESKALOPES</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro tenké Yízky z masa, napY. medailónky z vepYové panenky nebo vepYové pe en.<br><br><span class=novy>ESQUEIXADA</span><br>- apanlský výraz pro rybí salát s kousky tresky, raj aty a olivami.<br><br><span class=novy>ESPADA</span><br> je na ostrov Madeira velmi zajímavá a na první pohled nepYília lákavá pochoutka. Espada je témY metrová, erná úhoYovitá ryba s hlavou atiky a obrovskýma vypouklýma o ima, která je zde vyhláaenou lahodkou. HlubokomoYskou rybu espadu ~ijící v hlubce 600 a~ 900 metro loví rybáYi ve vodách kolem Madeiry v noci, kdy vyplouvá na hladinu. Její maso je mimoYádn lahodné a témY bez kostí. Kterýkoliv z mnoha zposobo pYípravy této ryby je jedine ný, ale snad nejlepaí je ten, ve kterém se vedle banáno pYidává i trochu manga.<br><br><span class=novy>ESPRESSO</span><br>- druh erné kávy, dnes je ve speciálních pYístrojích parou vyluhovaná.<a name=estragon></a><br><br><span class=novy>ESTRAGON / n. ESTRAGON / a. TARRAGON / l. ARTEMISIA DRACUNCULUS</span><br>- tato rostlina má svoj povod ve stYední a jihozápadní Asii a proto je estragon tak astý v kuchyni Arméno a Turko. Je to základní zelené koYení francouzské "vysoké kuchyn". Estragon je také velmi oblíbený po celém Balkán, v Itálii, `panlsku a v Americe. Pro své výborné chueové vlastnosti se pou~ívá praktický na celém svt. Jemn aromatizuje a chueov ovlivHuje pokrmy. Má i zna ný vliv na chue k jídlu a dobré trávení. Estragon se asto pou~ívá k aromatizování vinných nebo ovocných octo, bylinkových másel, do nádivek, drobe~e, k pe eným a duaeným masom, do omá ek, majonéz, pYi výrob hoY ice, pYi nakládání zeleniny (okurek, raj at), do saláto, polévek, marinád, omelet, k jemným zeleninám atd. <br><br><span class=novy>ETAMINE</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny ozna ující plátný ubrousek na cezení a pasírování.<a name=etouffee></a><br><br><span class=novy>ÉTOUFFÉE; a L'ÉTOUFFÉE</span><br>- je populární jídlo <a href="lexirC#cajun"target=_self>cajunské kuchyn</a> z tlustého, koYenného duaené masa rako a zeleniny servírovaného na bílé rý~i. Vyzna uje se sytou barevností, pikantní pYíchutí, pocházející od tmav hndé jíaky, na které je vlastn zalo~ené. Výraz "étouffée" pochází z francouzského "étouffer", ím~ je mínno "dusit" nebo "dusit se". Termín a "l'étouffée", tedy poukazuje na metodou pYípravy tohoto pokrmu, tj. pozvolné dlouhodobé duaení v malém mno~ství kapaliny (maso je jen malinko ponoYené do kapaliny) a vaYí se pYi pomrn nízké teplot, nacházející se tsn pod bodem varu kapaliny. Tato metoda vaYení je také nazývána a l'étuvée.<br><br><span class=novy>ETUVER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny ozna ující kuchyHskou úpravu duaením ve vlastní aeáv bez pYidání tekutiny.<a name=euroasie></a><br><br><span class=novy>EUROASIJSKÁ KUCHYN / a. EUROASIAN FOOD </span><br>- je výsledkem smíaených man~elství mezi Asiaty a Brity, Portugalci, Holanany a jinými Evropany, kteYí pYiali do Singapuru a Malajsie jako obchodníci nebo kolonozátoYi. Stejn jako v pYípad <a href="lexirP.html#peranakan"target="_self">"peranakanské kuchyn"</a> doalo zde ke spojení rozdílných kultur a byla ovlivnna místní kuchyn. Euroasiaté vyvinuli východo-západní kuchyni tak, ~e b~né evropské pokrmy obohatili rozným koYením, chilli papri kami, bylikami, sójovou i jinými asijskými omá kami. NapYíklad chue oby ejné omelety byla zvýraznna pYídavkem erstvé chilli papri ky a cibulovými krou~ky. I konzervované hovzí maso kdy~ bylo podávano s ope enými chilli papri kami a cibulí se pozvedlo z fádního jídla do nových, a~ ne ekaných výain. Stejn tak napY. euroasijským zposobem pe ený roastbeef nebo vepYové maso byly podávány s barbecue omá kou na bázi sójové omá ky a roznými pikantními dip-omá kami. Vzájemné ovlivnní poskytlo rozmanitosti jako je pYíprava kuYecího kolá e, plnné zelí, a pe ínky. Typickým pYíkladem euroasijského pokrmu je "Devil" (ábel) podávaný tradi n o Vánocích. Jméno tohoto pokrmu napovídá na jeho ostré koYenní a mnohdy. obsahuje a~ 20 ks. chilli papri ek, je proto pYipravován den pYed `tdrým dnem. pak je po 24 hodinách je znovu ohYán, aby se tak zmírníla jeho pálivost. <br><br><span class=novy>EYE </span><br>- ováln nakrájené maso, obvykle jehn í a mající pak strukturu i tvar podobný oku.<br><br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><a href="lexih.html"target=_top><b>ZPT do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 23. ledna 2011 / Po et hesel: 33</small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center><br><A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>