ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:cermakva@kralupy.cz><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=windows-1250"><META NAME=resource-type CONTENT=document><META NAME=author CONTENT="jura cermak"><META NAME=description CONTENT="The Floyd on the Med - Egypt"><META NAME=keywords CONTENT="Keith Floyd,stYedozemní kuchyn,Egypt,Luxor,Káhíra Alexandrie, tajine, tahini, gastronomie"><style><!--a{text-decoration:none}a:link   {color:black}a:visited{color:maroon}a:active {color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 11pt; font color: black; background-image:none; background-color:#F0F8FF;text-align:justify; margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><a name=nahore></a><br> <h2>Keith Floyd ve StYedomoYí</h2> Uvedený text jsem voln zpracoval podle komentáYo televizního seriálu <b>"THE FLOYD ON THE MED"</b> uvádném opakovan na TV kanálu "Spektrum". V tomto seriálu s Floydem navatívíme nkolik zemí rozkládajících se kolem StYedozemního moYe a poznáme jejich gastronomii. PYipojit se mo~ete kliknutím na pYísluanou oblast a tak cestovat spolu.<br> <h2>Kuchyn Egypta</h2><big><b>Káhira - Údolí zlatých mumií - Luxor</b></big><br> Skrze ranní smog, který le~í nad Káhirou jako deka lze jen st~í zahlédnout pyramidy. Dneaní <img src="kahira02.jpg"border="1"align="left"vspace=""hspace=8 alt=Kahira>Káhira trpí nadmírou moderního ~ivota 16 milionu lidí a jejich auta ucpávají msto, které se nadále rozrostá, aby uspokojilo potYeby obchodu a expandující populace. Jsme daleko slávy nejvyvinutjaí dávné civilizace. Pokud bylo StYedomoYí kolébkou civilizace tak Yeka Nil musela být metaforickou rukou, která ji kolébala. Egypeané vYili ~e bohyn Isis vytvoYila tuto Yeku tím, ~e velmi plakala nad smrtí svého man~ela, a~ zaplavila celé údolí Nilu. Nil je dokonce nejdelaí Yekou v Africe, která za 4 miliony let zátop vytvoYila velice úrodnou nánosovou planinu. Ta u~ tu není, proto~e postavili Asuánskou pYehradu, plán jsou odvodnny a vaechno je pod kontrolou. Nicmén je to ~ivotní tepna Egypta, ~ivotní tepna této ásti svta. Dnes se tu produkuje 40 miliono tun cukrové tYtiny, 40 miliono tun obilí, spousta bavlny, pomeran o a podobných plodin. Za dob Xímano se Egypt a Severní Afrika staly skute nou sýpkou Yíae. Pak pYiala invaze Arabo v sedmém století a nastolení muslimské víry. To ovlivnilo dneaní Egypt.<br>Po~ívání alkoholu je pYísn zakázáno, tak~e egyptským ekvivalentem hospod <i>"U psa a kachny"</i>, nebo <i>"U erveného lva"</i> je místní kavárna. Globální problémy se tu Yeaí nad aálkem tmavé silné kávy, nebo siln slazeného mátového aje s vodní dýmkou známou jako "shisha". Já jsem kouYení vodní dýmky nikdy pYedtím nedlal, nevím jak se to provádí, ale zdá se mi, ~e tabák je ochucen medem a jablky. Tabák se s kusy dYevného uhlí nahoYe kouYí skrz vodu. Vaechno je velice hygienické. Jsou tu i tyto hygienicky zabalené náustky. Zdá se, ~e tento zajímavý zvyk si ka~dý vychutnává. Byl pYivezen do Egypta v 16. století, kdy~ Egypt ovládalo Turecko v období osmanské Yíae.<br> <img src="shisha01.jpg"border="1"align="right"vspace=""hspace=8 alt="Shisha - Kahira">"Ach bo~e! Je to docela pálivé a radji neYeknu nahlas co mám v krku." Myslím, ~e je to potYeba nacvi it, aby jste to opravdu vychutnali. Povím vám upYímn, ~e mn to vobec nechutná, ale nevadí, svým poYadom jsem obtoval játra, tak pro  bych neobtoval plíce. <br> Nádherné egyptské památky jsou právem známé po celém svt a stále se nacházejí nové a nové. Údolí zlatých mumií bylo náhodou objeveno v Bahriji - oase bohaté na datle a révu. Zeptal jsem se doktora Hamase Yeditele památek v Gize jak byl tento objev významný.<br> Xekl: H: "Objevení údolí zlatých mumií bylo jedním z nejdole~itjaích objevo, který se udál v Egypt pYed koncem tisíciletí. Je to velice vzruaující objev a jeho pYíbh je velmi zajímavý. Doalo k nmu pYed tYemi lety, kdy~ se noha kon jednoho strá~ce památek chrámu Alexandra Velikého v oáze Báhrija, která je asi 200 mil na západ od Káhiry pod Gizou, propadla do díry. O dva dny pozdji tam tudy projí~dl znovu a ucítil njaký zápach. Posvítil si do té díry a uvidl o i momií. Xekl o tom na inspektorátu v Bahriji. Ti zase informovali mn PYed tYemi lety se za alo s vykopávkami a ihned jsme objevili první hrobku, která obsahovala 20 mumií. Pro m jako pro vedoucího vykopávek vaak bylo nejdole~itjaí za ít se systematickými vykopávkami. A s tmi jsme za ali v loni v bYeznu. To co jsme objevili v Bahriji je velmi dole~ité. Proto~e to je poprvé, kdy jsme objevili nedot ené mumie. Byli dobYe zachovalé a je jich mnoho. Je tu 105 mumií objevených ve tyYech hrobkách, Byly pokryty zlatem a kdy~ na n zasvítily slune ní paprsky, byla vaude kolem nepopsatelná záYe. Proto mn ka~dý den srdce buailo vzruaením a nemohl jsem dospat. Kdy~ spíte v pouati, chodíte spát brzy a máte hodn sno. Mé sny byly jen o tch mumiích a o tom co objevíme zítra. Byly to jedny z nejvzruaenjaích vykopávek, kterých jsem se bhem mé tYicetileté kariéry zú astnil. Nemáme napYíklad typ mumií, které byly zabaleny jen do plátna, co~ je i ta kterou jsem pYivezl do Káhiry. Tyto mumie s oasy Báhrija jsem nazval pán a paní. <img src="kralu01.jpg"border="1"align="left"vspace=""hspace=8 alt="Údolí králo">Jak jsem vám Yíkal nalezli jsme tyYi druhy mumií: mumie pozlacené, mumie se avy a tYetí typ mumie uvnitY hlinné rakve která mla antropoidní tváY; tváY jako lidská bytost. Ale ten tvrtý typ a ty mám nejradji, proto~e to pYipomíná mumie z filmu "Mumie", jsou celé zabalené do plátna a nemají ~ádný výraz. To jsou práv ty mumie, které jsem nazval pán a paní."<br> F: "Byl to oby ejný lovk ?"<br> H: "Neml by to být oby ejný lovk Máme njaké hroby s oby ejnými lidmi, byl to mu~ ze stYední vrstvy. }il nkdy pYed dvma tisíci lety. Rentgenové paprsky ukázaly, ~e zemYel bez pYíznako jakékoliv choroby,ve vku 35 let.<br> F: "Toto byl v té dob normální vk?"<br> H: "Normální vk úmrtí v té dob bylo mezi 35 a~ 40 lety. F: "Co se s panem X stane nyní?" H: "Já nevím, mo~ná ho pYemístíme a mo~ná ho poaleme zpátky do Báhrije. Proto~e jsem si jist, ~e se zlobí, ~e je te tady v tomhle mst. U~ je tady tyYi nebo pt msíco".<br> F: "Ú~asné, ohromné"! Dva tisíce let historie sedí v krabici v místnosti s kousky gumové pny a brilantním, "aíleným" profesorem."<br> Dávnou potravou králo i dlníko byl chléb a pivo. Egypeané mli pt druho piva. Ka~dé mlo své jméno a alkoholický obsah egyptského piva byl vtaí ne~ obsah dneaních piv.<br><table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>Rý~e s krevetami, mangem a cizrnou</b><br></center><small>Na airoké pávi (typu wok) usma~íme cibulku, pYidáme propranou rý~i, vae osmahneme, pYidáme kardamon, trochu soli a kousky raj at. Zatím co se to pomalu vaYí pYidáme kuYecí vývar. Mo~eme pou~ít i vývar v kostce, nic tím nezkazíme. Kdy~ je rý~e témY uvaYená pYidáme tajné ingredience - krevety, nádherné mango, pYedem uvaYenou cizrnu a koriandr. Nejprve pYidáme cizrnu, Voda, vlastn vývar, není jeat zcela vyvaYen a je ho dost, aby se cizrna dobYe provaYila.<br> Zatím co se to vaYí osmahneme krátce krevety v horkém araaídovém oleji s trochou soli a pepYe. PYidáme je do rý~e a na velmi prudkém plameni krátce osmahneme mango, jen aby bylo velice lehce zkaramelizované. Pak ho dáme na vraek a jeat pYidáme koriandr. <br></small></td></tr></table><br>Rý~e uvaYená témY indickým zposobem s kardamonem, koriandrem, cizrnou, erstvými krevetami a osmahnutým mangem. Myslím, ~e je to vynikající!<br> Te jsme na randevous s datlemi. Doslova tchto produkto Egypt produkuje kolem 70 tisíc tun ro n. My je vtainou vidíme v období Vánoc, kdy se sklízejí ty nejkvalitnjaí, ale tady se samozYejm b~n pou~ívají pYi vaYení: na nadívání ryb, výrobu pudinko a podobn. Víte, ~e palma datlová není vlastn strom? Je spíae pYíbuzná tráv, nemá ~ádnou koru, nemá ~ádné vtve a tak mimochodem vy~aduje kolem 300 litro vody denn, aby pYe~ila. Místní lidé ji doká~i dokonale vyu~ít. Z kmenu se dají naYezat stavební trámy a kdy~ kmen rozYíznete na pol vyrobíte okapy, nebo ~laby na zavla~ování Listy se dají pou~ít na výrobu koaíko, koberco, nábytku a bohví eho jeat. A pYesto, ~e je to zde naprosto zakázané mo~ete z palmy získat mízu a vyrobit docela ábelské pivo. A kdy~ mízu destilujete dostanete alkohol, který vás porazí.<br><img src="asuan01.jpg"border="1"align="left"vspace=""hspace=8 alt=Asuán>Zcela upYímn tch nkolik dní poblí~ Káhiry mo~e být pro nás víc ne~ dost. Proto se s kufYíkem v ruce pYidáme k rannímu davu na káhirském nádra~í. Tohle je dobrý zposob cestování. Egyptské vlaky jsou pYesné, relativn nenápadné a patYi n pohodlné. Co~ se nám hodí proto~e máme pYed sebou dlouhou cestu. Je to pYíjemná mo~nost jak pYejet celou zemi a v pohod se rozhlí~et. MíYíme na jih do msta Asuánu, msta koYení. Tady je Nil nejkrásnjaí a styl ~ivota je pomalý, uvolnnjaí ne~ v KáhiYe. Populární zimní stYedisko Asuán je taky výchozím bodem pro výletní parníky, které pomalu plují nahoru do Luxoru. Tyto plovoucí hotely pYitahují tisíce turisto, kteYí stráví nkolik dní po Yece plavbou s denními zastávkami pYi kterých navatíví jednu, nebo dv památky.<br> Co tu za své peníze dostanete?<br> Pokud by jste cestovali z Asuánu do Luxoru, byl by pokoj na lodi váa domov. Je to vlastn hotelový pokoj. Jsou dost dobré, uvítají vás suché kvtiny rozprostYené na povle ení postele ve tvaru S, jakéhosi hada. Co jeat dostanete? Za takových 360 liber máte snídani, mo~ete ji mít na pokoji, máte obd - je jen jedna volba, mezi obdem a ve eYí a snídaní a obdem vás vezmou na pobYe~í na památky a ve er je tu disko, nebo rozné hry. Mo~ete také le~et na horní palub na slunci a nebo si zaplavat v bazénu. Mezi námi tohle není nic pro nás. Má to daleko o vize <i>"Smrti na Nilu"</i> od Agáty Christie. Od tch krásných starých lodí. Ale pYesto jídlo je dosta ující, dá se jíst, lo je istá, posádka se chová velice pYátelsky. Podtr~eno a se teno, nejsou to vyhozené peníze.<br> Nkdy bývá t~ké být turistou: - jezdit po památkách, potom plavání nkolik chvil na baru a o pol osmé se pak hromadn ve eYí v jídeln. Kone n máte aanci opustit mezinárodní buffet, jak se to Yíká. Musím Yíct, ~e po t~kém dnu kdy jsme autobusem projí~dli slumy a pak jsme jeli ven do neúprosného slunce podívat se na nádherné egyptské památky, nemo~e být nic lepaího, ne~ se vrátit na lo na sklenku vína a na njakou tu ve eYi. V pouati je velice praano. Proali jsme Yadu moc pkných památek.<br> Egyptské víno je docela zajímavé. Ano je to fascinující, lehce pryskyYi né víno. Dozvdl jsem se, ~e nedávno odkryli <img src="fillo01.jpg"border="1"align="right"vspace=""hspace=8 alt="Vyu~ití tsta fillo">nádhernou sérii podzemních egyptských hrobek. A nebyl bych pYekvapen, kdyby tam naali tohle víno se zvláatní pYíchutí. Dostal jsem na talíYi krásné nádherné okoralé brambory, které jsou moc dobré i kdy~ jen áste n uvaYené. To je milé. A jeat s kapkami jihoegyptského vína, které se nazývá <i>"Obelisk"</i> co~ jsou samozYejm ty vzpYímené sochy památky, které tady mají kolem. Xíká se, ~e to bylo víno faraóno. Moj otec, Boh mu ~ehnej, ve svých posledních letech experimentoval s výrobou vína s ostru~in, vianí, erného rybízu a podobn a dosáhl tch nejalkoholi tjaích lektvaro, které by bhem vteYin zametly i s chlápkem s tmi nejtvrdaími játry. Po ítám, ~e za nkolik let dosáhne "Obelisk" stejného standardu jako otcovo víno. `éfkuchaY mi Yekl, ~e podávaná bílá ryba je losos, tak ho beru za slovo. Je v pkn celerov chutnající omá ce. Co mohu Yíct. Ka~dý sem vstupuje s ohromným entusiasmem a tak se tu asi drobné nedostatky pYehlí~ejí. Konec konco i já si to tu dobYe u~ívám.<br>V Egypt stejn jako v Turecku a Xecku je oblíbený sladký lepkavý pudink vyrobený z tsta "fillo". Jsou to tyto velice tenké placky s oYechy ovocem a cukrovými syrupy. Placky mo~ete koupit v supermarketu a není tYeba je dlat doma.<br><a name=baklava>,/a><table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>Baklava - pudink z tsta fillo nadívaného oYíakami a rozinkami</b><br></center><small>Tak ~e vezmeme njaké rozinky, pokrájené mandle, skoYici, cukrový sirup, rozehYáté máslo, drcené buráky, drcené vlaaské oYechy a drcené pistácie. Vezmeme peká , ideální by bylo mít trojhranný, proto~e pak to nakonec mo~eme hezky naYezat. Ale nikde ho tu nemli a tak máme jen kulatý. Vyma~eme ho máslem, dáme tam vrstvu tsta filo, posypeme oYechy, ovocem a skoYicí, a tak pokra ujeme. VytvoYili jsme asi osm vrstev tsta. Jeat pYidáme oYechy, nkolik hrozinek, pistácie, dalaí hrozinky, v~dycky od ka~dého trochu, proto~e tohle je velice bohatý pudink. Pak na to dáme jeat tsto, poma~eme máslem a naYe~eme na kusy. A~ pudink vyndáme z trouby polejeme ho cukrovým sirupem. Cukrový sirup lze vyrobit velmi snadno , v podstat je to jen voda s cukrem svaYená na hodn hustý sirup. Mo~eme si také koupit láhev tYtinového sirupu, nco takového co se dává do koktejlo a pokud chceme mo~eme to ochutit trochou citrónu, ro~ovými okvtními lístky, nebo n ím podobným. Tak~e jeat trochu másla kolem okrajo a mo~eme to str ít do trouby zhruba na 30 minut, na stupeH sedm u plynové trouby. <br></small></td></tr></table><br>Te pry  od n eho lepkavého, komplikovaného a velmi orientálního k n emu hodn prostému a místnímu. Tohle se bude jmenovat "rybí tajin z nilského okouna". Mimochodem tito nilatí okouni dorostají a~ do deseti kilogramo. Egyptské tajin, pokud jste pozorn sledovali vaechny díly tohoto seriálu se naprosto liaí od marockého. Je to takový pokrm, který bychom naali v b~né egyptské domácnosti. Docela prostý pokrm plný chutí - klasické venkovské jídlo. Pochopiteln, ~e ji mo~ete udlat ve velké nádob pro deset lidí nebo v jedné nádob pro jednu osobu. Zále~í na nás. <br><table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>Egyptské rybí tajine (ta~in) s vaYenými avestkami</b><br></center><small>První vcí kterou udlám je to, ~e se~eneme nilského okouna. Mo~ete pou~ít i jiný druh okouna nebo atiku, jakoukoliv rybu s pevným masem.<br> Rybu marinujeme v citrónové aeáv, esneku, soli, pepYi a aafránu. Pak marinádu slejeme a porce obalíme v mouce a trochu osmahneme, tak~e to bude ji~ áste n uvaYené. Dáme si je na stranu.<br> Jako v~dy máme u~ v hrnci sma~ící se cibulku. PYidáme hodn zelených paprik a osmahneme je. Te tam pYijde esnek. Kdy~ je to pkn vaechno osmahnuté, pYidáme raj atový protlak asi 200 ml a potom pYidám pyré z erstvých nevaYených raj at, pouze rozmletých. Vaechno tam vlijeme. Jeat osolíme a opepYíme a necháme povaYit asi tYi hodiny.<br> Po tYech hodinách získáme bohatou hustou raj atovo - paprikovou omá ku. A te pYipravíme vlastní egyptské ta~in. Vezmeme kameninovou nádobu a na dno dáme plnou nabra ku pYipravené skvlé raj atové omá ky a pak tam vlo~íme kousky ryby. PYidáme jeat dalaí nabra ku té excelentní omá ky, pYiklopíme nmádobu tajine poklicí a aup s tím do trouby. <br></small></td></tr></table><br>Tak pYipravíme egyptské rybí tajin ili nilského okouna pe eného v bohaté rajské a paprikové omá ce a baklavu, co~ je vrstva tsta filo potíraného máslem a nadívaného drcenými oYechy a hrozinkami, upe eného v troub a po vyjmutí zalité cukrovým sirupem.<br> To vaechno u~ asi jenom hodinu od Luxoru, kde skon í naae stYedomoYské putování<br><br><big><b>Luxor a Alexandrie</b></big><br> StaYí Egypeané mli mocnou a komplexní civilizaci. PYed tyYmi tisíci lety mli mnohé vci, které bereme za samozYejmost a~ dnes: ve írky, domácí zvíYata, lnné obleky, pohodlný nábytek a pivo.<br> <img src="luxor02.jpg"border="1"align="left"vspace=""hspace=8 alt=Luxor>Nil tu slou~í nejenom k pYeprav turisto na lodích, ale pro lid který ~ije podél jeho úrodných bYeho je velmi dole~itou tepnou. Tato vesnice le~ící jen míli o Luxoru má daleko k pti hvzdi kovým hotelom jaké si u~ívají turisté. Xeka je zdrojem potravy pro rybáYe, zavla~uje úrodu zemdlco, poskytuje vodu na pití, koupání i praní. Domy ve vesnici jsou postaveny z hlinných cihel tak~e je dobYe, ~e v Luxoru praí zhruba jednou za pt let. Návatva tady to je nco jako krok zpt v ase.<br< F:"Dobrý den!"<br> H:"Jak se máte?"<br> F: "Výborn dkuji!"<br> Moje okouzlující hostitelka mluví anglicky a je jí teprve tYináct let <br> H: "Pojte se podívat do naaeho domu!"<br>Hrd mn provází po jejich rodinném dom a pYedstavuje bratry, sestry a rodi e, kteYí zde ~ijí s kachnami nkolika holuby a kozou. Je to svatý ~ivot, ale zdá se, ~e lidé z této vesnice si nest~ují. Svým zposobem je to mo~no pova~ovat za idylický zposob ~ivota. Ale dost romantizování, musíme pYipravit obd pro své vd né i kdy~ trochu zasko ené publikum. Je to velice egyptský pokrm a jak jsem se zmínil v jiných ástech poYadu Egypt nemá svoji vlastní specifickou kuchyni. T~í s tureckých Yeckých a ostatních stYedomoYských vlivo. Ovaem proti Tunisu a Maroku je to mnohem více koYenná kuchyn. Mají tu rádi dost ostrá jídla. Jídlo které v~dy nejradji vaYím je nejjednoduaaí rolnické jídlo. Mo~u se soustYedit na voni a chue a ne na njakou slo~itou presentaci, která má taky ovaem dole~itou funkci. PYipravíme velmi prostý obd s kuYete, kurkumy a citrónu.<table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>KuYe s kurkumou, cizrnou a koriandrem</b><br></center><small>Cibuli krásn dozlatova osmahneme na araaídovém oleji. Tak~e do cibule která je u~ osmahnutá pYidáme hodn raj at, promícháme a abychom uaetYil as a mo~ná i kvoli pohodlí, jsme si pYedem usma~ili kuYecí porce, které hodíme do hrnce. PYidáme erstv nasekané chilli, korinadr (ten tomu dodá Yíz), jeat esnek, proto~e takové jídlo nejde vaYit bez esneku a potom hodn kurkumy. Te pYidáme citrónovou aeávu, erstvý koriandr a necháme to aspoH hodinu povaYit. Pozdji pYidáme cizrnu, a plátky citrónu<br> <br></small></td></tr></table>Tak tohohle bylo kuYe s kurkumou, cizrnou a koriandrem, které by mohlo být podáváno s jogurtem a máslem. SamozYejm, ~e dalaí surovinou pro zdejaí dobré jídlo bude ryba z Nilu, hned kousek odsud. Získali jsme zajímav vypadající rybu, nedokázali jsme nalézt její jméno v angli tin. Nadívaná ryba je v tchto oblastech dosti typická.<table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>Nadívaná ryba nádivkou z rý~e, datlí a skoYicí</b><br></center><small>Nejprve dáme trochu másla na alobal, aby se k nmu ryby nepYilepila, pak vyjmeme páteY a ochutíme trochou soli, pepYe, a citrónové aeávy. Jeat trochu pepYe a proto~e jsme v Egypt a tady vaude kolem rostou datle tak smícháme datle s pYedvaYenou rý~í, koriandrem, drcenými mandlemi a rozlámanou ty inkou skoYice, aby to dostalo trochu orientální chuti.<br> Te to vae promícháme a máme zajímavou nádivku. DovnitY vlo~íme trochu másla a rybu naplníme nádivkou. Udláme z toho hezký balí ek. Pou~ijeme zdejaí pec na chleba. Tahle pec na chleba je skute n postavená z buvolího a velbloudího trusu a je ovaem vysoce ú inná. Nco jako indická pec "tandori". Místní paní má s tím zkuaenosti a tak nám pomo~e. Musí pec poYádn vy istit, proto~e jeat pYed chvílí pekla chleba. Te to necháme v troub asi pol hodiny. Te to bude zajímavé uvidíme jestli je dost upe ená. Po chvíli je absolutn nádherná! <br></small></td></tr></table><br>Pouhá tYi procenta egyptské pody se obdlávají, a to je tady podél Yeky Nilu. Slo~ité pokusy se zavodnním pouat vtainou neusply. Hlavními plodinami Egypta jsou: cukrová tYtina, kukuYice, rý~e, obilí, pomeran e, raj ata, píce pro ty 4 miliony buvolo které potYebují na obdlávání pody a bavlna. PYed rokem 1952 vlastnilo 90% obdlávatelné pody v Egypt jedno procento obyvatelstva. Hlavn královská rodina a pYíbuzní. Po revoluci se vae zmnilo, poda byla znovu rozdlena, jen~e zem vedli byrokrati, tak~e nedoalo k ~ádnému skute nému pokroku. Dnes tady má promrný egyptský farmáY, pokud neutekl jako poutník do Maroka nebo nkam do Tunisu, velice malé polí ko kolem 300 tvere ních metro, na kterých mo~e pstovat njaká sezamová semínka, trochu kukuYice, zelí, papriku a mo~ná pár banáno. Sotva dost na to, aby u~ivil sebe svou rodinu a zvíYata, která vlastní. Zbytek odnese na trh rozlo~í na koberec a prodá za pár egyptských liber.<br><img src="tajine01.jpg"border="1"align="right"vspace=""hspace=8 alt="Tajine - ta~in"> Kdy~ byly v Luxoru postaveny impozantní chrámy, oby ejný lid tam nesml vstoupit. Dnes le~í chrámy v Luxoru v srdci msta a jsou otevYeny vaem. Chrám je dobYe zachovalý, proto~e byl a~ do roku 1885, kdy za aly vykopávky, pokrytý pouatí. Památky po celém Egypt opravdu vzbuzují údiv a aby jste skute n mohli ocenit vypracování i samotnou velikost soch a sloupo musíte to za~ít na vlastní o i. <br> A~ pYília rychle pYiael as sbalit své sakypaky a vyrazit do Alexandrie na pobYe~í StYedozemního moYe. Alexandrie druhé nejvtaí msto v Egypt bylo zalo~eno Alexandrem Velikým roku 331 pYed Kristem a stalo se centrem starovké vzdlanosti. Alexandrie má z velké ásti stYedomoYský ráz, ale kdy~ procházíte trhem vidíte zde nezamnitelný vliv Blízkého Východu. VaYení, ae se u~ provádí pro televizi, doma i v restauraci je velice vá~nou zále~itostí, ale stejn tak dole~ité, mo~ná dole~itjaí je nakupování. Ne~ za neme vaYit procházíme tr~nicí a vybíráme. Spokojení mo~eme být napYíklad s tmito malými lilky, s tmito s tmito krásnými zelenými listy ze kterých mo~ná uvaYíme polévku. Pe liv musíme probírat vystavené cukety, abychom naali ty malé, které máme rádi. Dále hledáme velice zralá raj ata nevaimáme si skvrn, proto~e víme, ~e se pstují na slunci a ne pod fólií v njaké deatm zaplavené severní promyslové oblasti. Stejné je to s tmito dámskými prstíky - okrou a pe liv si hlídáme jestli jsou pkn zelená, pevná, jestli nejsou poakozená, erná nebo jinak poni ená.<br> Nakupování v Severní Africe není stejné jako kdy~ jdete doma nkam do TESCA. Je to vá~ný ka~dodenní rituál. Pokud napYíklad chcete holuba, holubi jsou tady v Egypt pova~ovány za delikatesu a prý i za afrodisiakum, tak byste pYiali a vybrali si tYeba dva nebo tYi. No potom ae se vám to líbí nebo ne, byste si je museli vzít domo a zabít, oakubat a teprve pak mo~ete vaYit. Mimochodem velice asto se tu holubi nadívají rý~í a sultánkami. Podobné je to kdy~ si chcete koupit kuYe ke kus-kusu, nebo k vaaemu nedlnímu obdu. PYijdete sem vyberete si jedno, velmi pe liv si ho prohlédnete, popovídáte si o nm s prodava em podr~íte si ho, vyzkouaíte jeho váhu a budete smlouvat, eventuáln ho koupíte svá~ete ho za nohy a po vstíte na Yídítka vaaeho kola. Pokud máte to atstí, ~e máte kolo a odjedete domo. Dalaí delikatesou je samozYejm králík. Tak~e opt pYijdete vyberete toho nejzdravjaího, nejlépe vypadajícího, odnesete domo a sníte proto~e tady samozYejm mají málo chladni ek, spía vobec ~ádné. Kroty tu nejsou k mání jenom na Vánoce, ale celý rok. Taky si tu jednu vyberete a budete smlouvat o cenu. Smlouvání je tady nutné. Já pova~uji smlouvání za nechutné, ale tak to tady prost chodí.<img src="alexandria01.jpg"border="1"align="left"vspace=""hspace=8 alt=Alexandrie> V Alexandrii le~ící na pobYe~í vás sotva pYekvapí, ~e zdejaí rybí trhy nabízejí airokou akálu ryb a korýao jak ze StYedozemního tak z Rudého moYe. Nicmén jsem neo ekával, ~e tu neuvidím karety obecné, uchovávané ~ivé na kamenných stolech. Já nejsem zrovna citlivý, ale tyto elegantní bytosti zasluhují nco lepaího a tak jsme spYádali plán na veliký únik. Jen~e místní úYady mli jiný názor. Rozhodli jsme se, ~e je koupíme a veYejn propustíme do moYe. K tomu jsme vaak potYebovali njaká povolení. Po celý náa pobyt jsme byli neustále obklopeni policisty a ti nám nakonec Yekli, ~e nemáme ani povolení to it tyhle zábry. Pro  ? <br> Proto~e prý je nelegální lovit tyhle chránné ~ivo ichy, nesmí se ani vytahovat na bYeh a tak tady vobe nemohou být. Jak bychom to tedy mohli nato it, kdy~ tu nikde nejsou. To nám klidn Yekli. Prosím vás, a~ se octnete kdekoliv na svt v Alexandrii nebo jinde a uvidíte ~elvu kupte ji a vraete zpátky do moYe. Ml bych vás varovat, ~e v nkterých zemích je nelegální kupovat a pYemíseovat ~elvy. Tak~e zále~í na vaaem svdomí. Mn se pohled na tyto trpící ~elvy le~ící na zádech pYí í. Mli by se dostat tak kam patYí; zpátky do moYe a ne do hrnce.<br> Kdy~ procházíte centrem Alexandrie narazíte na bezpo et rybích restaurací a vaechny se vás sna~í zlákat ke stolu. Tohle má být nejlepaí rybí restaurace jmenuje se "Abu Aaara" a majitel je, jak sám Yíká, mezinárodní obchodník s rybami. <br> PYed námi na stole le~í typický pYedkrm: nakládané cibulky, nakládané okurky, chilli a podobné vci, nakládaná mrkev, nakládaná Yepa, salát z raj at cuket a lilko, cibule osma~ené podávané s octem a studené sma~ené lilky s ostrou raj atovou omá kou a typické saláty, které by jste nalezli kdekoliv, pak erstvá cibule, okurka, raj ata a samozYejm dobrý chléb. Zkusíme si tu dát njakou rybu a uvidíme co se stane, ale já vám Yeknu, moc se mi do toho nechce.<br> Tady jsou trochu neobvyklé muale. Takové jsem jeat nikdy nevidl, chutnají spía jako hlemý~di, ne~ jako muale, ale vobec mn nepYipadají dobré tak~e je nebudu jíst. Okoun by mn to ml vynahradit. Doufám!<br> <img src="tahini01.jpg"border="1"align="right"vspace=""hspace=8 alt="Tahini - sezamová pasta">Je to docela zajímavé proto~e ho nevykuchali. }e by nechtli, aby cokoliv z ryby pYialo nazmar ? Moje nejistota s takových míst vyplývá z toho, ~e nejsou dostate n istá a jídla tu nejsou dostate n erstvá. Hlavn ryby nejsou erstvé, pYesto~e nejsou drahé. Sem bych se u~ nedal pozvat. NapYíklad ve Vietnamu, Thajsku i Hongkongu jsem jedli jídlo tYeba na ulici a spokojen, jen~e ta místa byla velice ruaná. Kdy~ tam uvidíte spoustu lidí zvláat místních tak víte, ~e je to skute n výborné, . . . ale tato restaurace je prázdná. Te potYebuji opravdu erstvou rybu pro náa finální ske . A jaké by bylo lepaí místo ne~ tenhle malý pYístav jen pár mil od Alexandrie. Tvrdí se, ~e více ne~ polovina svtového úlovku ryb je vylovena jedním procentem rybáYských lodí. Tak~e kdy~ uslyaíte horory o nadmrném rybaYení a vychytaných druzích, neviHte z toho prosím vás tyto rybáYe. Bhem svých cest po StYedomoYí jsem byl pYekvapen mno~stvím rybáYských komunit, které stále vyu~ívají tradi ních metod. Je to náro ná práce, t~ká fyzická dYina a ka~dý lov bývá nejistý. Pokud mají atstí tak náhodou narazí na hejno sardinek, nebo aproto, mo~ná na pra~my a sít budou plné. Jen~e já si myslím, vlastn vím, ~e tenhle chleba je poYádn tvrdý.<br> Kdy~ jsme s filmovým atábem nastupovali na palubu rybáYské lodi aance na chycení njaké ryby byly malé nebo vobec ~ádné. Jen~e výjimka potvrdila pravidlo. RybáYi jsou aeastni ze svého úlovku a my se vracíme do pYístavu.<br> Egyptská kuchyn je nádhernou smsí vlivu ze StYedozemního moYe, které je mimochodem pYímo pYed námi, východu Afriky i z míst jako je Turecko. SamozYejm, ~e Turecko má vliv na Egypt díky obchodu s koYením, ale hlavn proto, ~e Egypt byl od 16. a~ po 18. století ovládán Osmanskou Yíaí. Dalaí dobrou vcí je, ~e tu rádi vaYí venku a ~e milují jídlo zvané "kebab". Te si jeden udláme trochu exoti tjaí.<table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>TuHákové kebaby podávané s tahini</b><br></center><small>Tam máme chyceného tuHáka s cibulí, s ervenou paprikou, prost s celým StYedomoYím: raj aty, cibulí a nádhernými krevetami s podobnou zeleninou jenom. Africký vliv spo ívá v tom, ~e jsme rybu marinováli v Yímském kmínu, esneku a citrónové aeáv a napíchám její kousky stYídav se zeleninou na jehly i apejli.<br> Dalaí skvlou vcí je tak zvané "tahini", co~ je pasta ze sezamových semínek. Tak budeme mít tento rybí pokrm omá ku pYipravenou ze sezamových semínek - tahini. V hrnci máme citrónovou aeávu, pYidáme esnek v olivovém oleji a necháme to chvíli povaYit. Pak pYidáme drcená kmínová semínka. (Vzpomínáte na kmínová semínka? Ten hrozný kolá , který pekla vaae babi ka v nedli kdy~ jste byli malí?) Ale uznejte, ~e v pikantní kuchyni je to jedno z nejlepaích koYení. Te trochu drceného erného pepYe. A te pYidáme tahini - pastu ze sezamových semínek. Tu také pYidáme do hrnce. Necháme to mírn povaYit ne~ tahini absorbuje kmín, esnek a citrónovou aeávu, jeat pYed tím pYidáme dalaí citrónovou aeávu. Naae omá ka tahini je tedy hotová. Má oYíakovo- esnekov-citrónovou chue A zbývá nám dát tyhle kebaby na mYí~ku grilu a obd se mo~e brzy podávat.<br></small></td></tr></table><br>To je náa závre ný pokrm tuHákové kebaby podávané s tahini. Pro ty z vás kteYí nemáte rádi maso a rádi pou~íváte jakékoliv zelené listy, apenát nebo mangold, cokoliv tak tady prodává svazek oby ejných zelných, které chutnájí v podstat jako tráva, mo~ná trochu líp. Nco mezi trávou, aalvjí a apenátem. Dlají z toho vynikající polévku, kterou jsem pro vás upravil.<table border="2"align="center"cellpadding="5"cols="1"width="100%"bgcolor=""><tr><td align=left><center><b>KoYenná polévka</b><br></center><small>Tak~e do hrnce dáme cibuli, pYidáme esnek, drcený koriandr, cayenský pepY, chilli papri ky a velký kus másla. Jakmile to zmkne pYidáme kuYecí vývar, pak naae zelené lístky, které uchováváme v míse po kusem ledu, aby zostaly chladné. Mo~eme pou~ít pampeliaky, mo~eme pou~ít kopYivy, apenát, nebo ka~dou listovou plodinu, kterou máte rádi. Dáme to tam vaechno! Je dole~ité si zapamatovat, ~e v tchto zemích ~ádná zelenina, ~ádná ást ryby, ~ádná ást masa, zkrátka nic si nepYijde nazmar. Vaechno se vyu~ije a aby to bylo jeat lepaí pYidáme nakrájený koriandr. U~ je to tam, a jeat hromadu erstvé máty. Necháme to te povaYit tak dvacet minut a ochutíme solí a pepYem.</small></td></tr></table><br>Tak polévka je vynikající, siln voní, je lehce koYenná a hlavn ohromn zdravá.<br> Kdy~ obvykle vaYím tak jste tu jen vy a já. My se tu ovaem ohromn bavíme díky egyptským vojákom a policii kteYí nás vaude provázejí. Nemohou být kouzelnjaí. Je mo~né, ~e hotely které vyu~ívají turisté, mohou být trochu nepYíjemné. K nám se vaichni chovají vzorn, proto~e díky tmto strá~ím máme jistá privilegia. Pro  ne! Hlavn, ~e nás nakonec nezavYou . . . , nebo snad ano?<br><br> <big>Závr</big><br> Ka~dé putování jednou kon í, ale vzpomínky mohou vydr~et nav~dy. Nikdy nezapomenu na kláatery v MeteoYe ty ící se na skalních stnách, nebo na tu zábavu kdy jsme raftovali v Turecku, na kontrast okázalosti francouzské Riviéry a Monaka, kdy~ jsem stylov pYijel do Monte Carla. Na Cheréz, kde celé msto vyrazilo do ulic na oslavu sherry, ~ivotodárné krve této oblasti a samozYejm na jídlo od Grand restauranto po uli ní jídlo v Maroku. Byly to nádherné zá~itky a doufám, ~e vám se to líbilo také.<center><b>KONEC</b></center><br> <br><small> <a href=#nahore>nahoru</a> <br><center><b><a href="../kuchr004.html"target=_blank>O autorovi</a> <a href="stredozem01.html"target=_blank>Úvod</a> <a href="stredozem02.html"target=_blank>Xecko I.</a> <a href="stredozem03.html"target=_blank>Xecko II</a> <a href="stredozem04.html"target=_blank>Turecko</a> <a href="stredozem05.html"target=_blank>Francie</a> <a href="stredozem06.html"target=_blank>`panlsko</a> <a href="stredozem07.html"target=_blank>Maroko a Tunis</a> <a href="stredozem08.html"target=_blank>Egypt</a> </small><a href="../../index.html"target=_top><h5>HOME</h5></a></center> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>