Příloha Dadalovy kuchařky

Edouard de Pomian: Radio Cuisine
(Ukázky z knihy "Veselé umění kuchařské", přeložil Dr. Ivo Suchánek, 1937)

BASKICKÁ KUCHYNĚ

Vrátil jsem se právě ze země Basků, země podivné, kde hory jsou sytě modré, zdi domů bílé a vnitřek kostelů černý. Krásná děvčata přicházejí ke studním a na hlavě nosí hliněné džbány stářím zhnědlé. Stařeny chodí do kostela ve velkých černých pláštěnkách. Mladící s baskickým biretem na hlavě a v espadrilách řídí pomalu, velmi pomalu spřežení plavých volů. Obrovská zvířata jsou pokryta bílými pokrývkami s pestrými pruhy a jejich hlavy jsou skryty pod těžkou beraní kůží.
Děti si hrají s míčem a hází jím o stěny kostela, zatím co dospělí se cvičí v obdobné hře, která se tu však pojímá velmi vážně; je to národní baskický sport, "pelote basque".
Chtěl jsem zjistit co jedí Baskové, kteří mluví podivným jazykem a kteří prohlašují o sobě, že jsou potomky ďábla, který se jednoho dne zamiloval do hezkého děvčete, bydlícího na úpatí Pyrenejí.
A tak jsem jedl a naučil se u Basků připravovat tři jídla, která se dají považovat za baskická národní jídla. Je to polévka se zeleninou, které se říká "Eltsekaria"; omeleta se zvláštní baskickou klobásou, které se říká "Louquenqua" a koláč, jenž je věru originální a jemuž Baskové říkají "Bouroussou-Kopila"

Eltsekaria
Připravíme si:
  • 150 g malé bílé kapusty
  • 200 g bílých suchých fazolí
  • 200 g mrkve
  • 2 stroužky česneku
  • 500 g dýně
  • 60 g másla

    Rozkrojíme kapustu na čtyři díly, vyjmeme košťál a každý kousek ještě rozkrojíme na čtyři díly. Oškrabeme mrkev a brukev a nakrájíme je. Dýni také oloupeme a dužinu rozkrájíme na velké kostky. Rozsekáme také česnek. Vše dáme do hrnce a nalijeme do něho ještě studenou vodu, osolíme, opepříme a dáme na oheň. Pod pokličkou vaříme na velmi mírném ohni tři hodiny. Přidáme másla, to se rozpustí. Promícháme a přelijeme do mísy na polévku. Podáváme. Kdybychom byli Baskové nalili bychom si do talíře ještě trochu octa.

    Omeleta s klobásou
    Bohužel v Paříži člověk nedostane pravou baskickou klobásu "louquenqua". Proto musíme nalézt něco podobného: tj. neuzenou klobásu, z hrubě nasekaného vepřového masa s česnekem a s červenou paprikou.
    Nemáme-li tedy louquenquu, připravíme si:
  • 2 stroužky česneku
  • 6 vajec
  • paprikovou klobásku
  • 1/2 lžičky papriky
  • 1 lžíci sádla

    Na velké pánvi rozpustíme sádlo, přidáme klobásky, které na několika místech propíchneme. V sádle se klobásky zatím opékají po pět až šest minut. Mezitím rozkvedláme vejce, osolíme, a přidáme papriky. Do pánve hodíme rozsekaný česnek.
    Česnek se za minutu opeče. Pak rozkrojíme klobásky na dva díly a necháme je v pánvi. Přidáme ukvedlaná vejce, promícháme. Vejce v omastku ztuhnou. Tvoří se omeleta; občas zatřeseme pánví omeleta je hotova. Složíme ji a necháme sklouznout na mísu. Při tom se omeleta stočí.
    Celá jídelna voní, . . . otevřeme láhev médocu.

    Bouroussou - Kopila
    Řekl jsem vám, že je to podivný koláč. Zároveň je to však koláč, který se dá velmi snadno připravit. U pekaře koupíme 250 g houskového těsta. Máme tedy:
  • 250 g houskového těsta
  • 125 g másla
  • 125 g práškového cukru
  • 2 likérové skleničky rumu

    Rozpustíme nejdříve máslo. Pak dáme do mísy těsto, přidáme cukr a rum a pak po troškách máslo a šleháme metličkou. Když je směs pěkně stejnorodá, přelijeme do formy, vyložené omaštěným papírem. Těsto pak necháme odpočinout na dobrou hodinu v nejteplejší místnosti. Povrch potřeme směsí žloutku s vodou. Když uplyne hodina, dáme koláč do horké trouby na malou půlhodinku. Koláč se zbarvil dozlatova. Píchneme do něj nožem, vytáhneme, ostří je suché. Koláč je tedy hotov. Dáme trochu vystydnout. Podáváme jej studený.
    "Bouroussou-Kopilu" jedí Baskové ve sváteční dny, zatím co plaví voli ve stájích pokojně přežvykují.
    nahoru
    ZPĚT do "Radio Cuisin"
    HOME

    [CNW:Counter]