Už léta denně vařím pro sebe a svoji dceru Soňu. Ona na to teď nemá čas, protože studuje jazyky a jezdí po světě, páč se je chce moc dobře naučit.
Když byla doma a pořídili jsme si novou kuchyňku a tak je nám hej!
Ej!
| RODINA-ODKAZY KAMILA - HUDBA SOŇA - INDONÉSIE a INDONESIEBLOG JAKUB (vnuk) |
| DADALOVA KUCHAŘKA KUCHAŘI A LITERATURA |
| DADALOVA SLADKÁ KUCHAŘKA DADALŮV KUCHAŘSKÝ LEXIKON |
| EDICE "DADALA´S WORKS" |
| VOLEJBAL a GYMNÁZIUM |
| Jura Čermák |
 Keith Floyd  Ainsley Harriot Dvě dámy při těle   Nero Wolfe Delia Smith Nigella Lawson Prima vařečka |
Jak sami vidíte na tomto obrázku šlo jí to tehdy velice od ruky. Pokud ji chcete vidět dnes a dozvědět se, kam až daleko se občas jezdí stravovat, tak navštivte její osobní stránku s jejími dojmy z téměř dvouletého pobytu v Indonésii. Stačí kliknout - . . . no třeba na řízek na obrázku!.
Jsem původně chemik a pracoval jsem v chemickém výzkumném ústavu.
Chemici měli odjakživa k vaření, procesům zažívání, koření a vývoji receptur velmi hřejivý vztah a profesně hodně blízko.
Vždyť ono je to vaření i zažívání všechno chemie.
Dalším sběratelským zdrojem byla četba kuchařských knih z mojí sbírky a opakovaného pročítání již plného kufru výstřižků receptů z novin a časopisů. Abych zajímavé recepty nemusel pořád hledat, začal jsem si je vypisovat do počítače, . . . a z toho pak po výběru vznikly zde uváděné sbírky receptů - dvě kuchařky a kuchařský lexikon.
Když si opakovaně přečítám skvělý český překlad Dr. Suchánka roku 1937 vydaného u nás pod názvem "VESELÉ UMĚNÍ KUCHAŘSKÉ, tak si s odstupem času uvědomuji jak významně tento autor zapůsobil na tehdejší generaci mladých hospodyněk - tj. našich maminek.
Do svých kuchařských sbírek jsem zařadil recepty našich žen - babiček, tet, manželek, dcer, přítelkyň, známých a návštěvníků stránek, které si po léta pečlivě zapisovali do svých deníčků, nebo jen tak na všelijaké papírky. Vždy se tak stalo na popud zase jiných známých, kteří recept doma vyzkoušeli a nechtěli si to nechat jen tak pro sebe.
". . . no to je báječné! ... dej mně na to recept !!!"
NAŠE KYJOVSKÁ BÁBINKA
Nemohu zde opomenout vzpomínku na svého dobrého přítele Milana Sufčáka z Prahy, který mně nečekaně opustil po krátké těžké nemoci. Pomáhal mně svou vytříbenou chutí labužníka, byl dobrým rádcem i porotcem mých výtvorů.
Její dědeček i tatínek byli poměrně velcí a moderní sedláci v Malhostovicích.
Tam na dvorku a na polích rostly zdroje naší obživy, baculaté kachny, tučně vykrmené husy, zdatné morky a věčně nabručení moráci, skromné slepičky - nosnice a také obilí pro tuto drůbež i na dobrý chlebíček atd.
Za pomoc o žních jsme vždy něco vezli vlakem sebou domů ve štěbetajících bednách a v mlčenlivých baculatých pytlech.
Když jsem se pak vracel domů třeba každičký den z práce, nebo jednou za měsíc ze studií, nebo jednou či dvakrát za rok z poměrně již vzdáleného bydliště - tak vždy, když jsem se blížil z kopečku do údolí k Buchlovicím a později ke Kyjovu, jsem byl hrozně nedočkavý a natěšený":
"Cože to dnes bábinka pro mně schovala v "trůbě"?
Nikdy jsem nebyl zklamán!
Můj tatínek v mládí toužil být básníkem - viz ukázky zem sbírky jeho básní "CHAOS", byl velkým vlastencem tehdy zrozené první republiky (viz např. "ČTENÍ O HORNÍM RYNKU"). Když byl ještě moc malý, jeho otec, mlynář v Dřevohosticích, tragicky zahynul pod řemeny svého mlýna, jak je také uvedeno v přiložené stručné KRONICE RODU ČERMÁKŮ. Po těžkých životních peripetiích, díky své houževnatosti a za podpory svého nejstaršího bratra Jaroslava - tehdy sládka v přerovském pivovaru, vystudoval a dosáhl svého životního cíle. Stal se odborným učitelem fyziky, chemie a matematiky. Také on dobře a hodně doma vařil. Dodnes uchovávám jeho "Králičí kuchařku" psanou za 2. světové války. Maso těchto živočichů tehdy naší rodině poskytovalo tolik potřebné bílkoviny a nakonec ještě zbyla kůže na kožíšek či čepici. Králíci byly tehdy vůbec ve velkém pěstovány, nevyjímajíce kantorské rodiny. Vzpomínám si, že jsme králičí zadní kýtky dokonce udili v troubě upravených kachlových kuchyňských kamen.Nebo třeba tatínkův "chlebový a bramborový dort", kdysi tajně upečený k maminčiným narozeninám. Jeden z nich, nevím již dnes který, jsme museli řezat pilkou; zoubky jsme měli zdravé, tak co!
Snad i tak trochu pro vás.
Kromě dřívější práce ve VÚSK v Kralupech na vývoji specielních kapalných polybutadienů, které jsem tehdy pokřtil "Krasol" (později prodány firmě Sartomer), obliby vaření a shromažďování kuchařských receptů, jsem měl v životě ještě jednoho velkého koníčka - volejbal.
Věnoval jsem jim kousek života a zde jednu stránku jako vzpomínku.
Toto letí! . . . nedávno jsem navštívil setkání při příležitosti již padesátiletého výročí od maturity na Gymnáziu v Uherském Hradišti (klikni).
nahoru