Jak připravit těsta pro sladkosti
V praxi se setkáváme s těmito základními druhy těst:

Piškotové těsto (vídeňský typ)

Charakteristika:
Nadýchaná pěna z vajec, cukru a polohrubé (nebo hrubé) mouky.
Těsto můžeme připravit třemi způsoby:
I. způsob: - oddělíme žloutky od bílků. V míse šleháme cukr se žloutky do zpěnění. V jiné čisté nádobě ušleháme z bílků tuhý sníh a zlehka ho střídavě s moukou zapracujeme v míse se žloutkovou směsí na těsto.
II. způsob: - vejce a cukr šleháme na vodní lázni do zhoustnutí na krém. Po odstavení z tepla stále šleháme až do zchladnutí, a pak teprve zlehka vmícháme mouku.
III. způsob (velmi rychlý): - z bílků ušleháme sníh, postupně přidáváme cukr a ještě chvíli šleháme. Potom zašleháme žloutky a nakonec zlehka a opatrně vmícháme mouku.

Typický recept A na jednoduché základní těsto:
120 g hrubé mouky, 120 g pískového cukru, 3 vejce. Suroviny zpracujeme podle některého z výše uvedených způsobů.

Typický recept B se škrobovou moučkou:
Utřeme žloutky (6) s cukrem (125 g) s vanilkovým cukrem (1 lžíce), teplou vodou (2 lžíce) nebo pomerančové šťávy.
Do žloutkové pěny vyklopíme připravený sníh z bílků (4 ks) pomalu zamíchame s cukrem (75 g) a posypeme prosetou hrubou moukou (125 g) a škrobovou moučkou (75 g). Pečeme 30 minut v předehřáté troubě při 180 °C.

Při přípravě piškotových moučníků si připomeneme tyto zásady:
  • - hrubou mouku můžeme nahradit polohrubou
  • - část mouky můžeme nahradit škrobovou moučkou - až 60%
  • - používáme jemný pískový cukr; po práškovém cukru těsto řídne
  • - vždy pečlivě oddělíme žloutky od bílků
  • - k bílkům můžeme přidat lžíci studené vody
  • - přidáme-li lžíci horké vody ke žloutku, těsto nabude
  • - pečeme vždy ve vymazané a vysypané formě či na plechu
  • - těsto plníme jen do dvou třetin formy; pečením nabude
  • - teplota trouby u vysokých moučníků je nízká, až při dopékání se zvyšuje; u plochých moučníků může být teplota trouby vyšší
  • - po upečení sundáme pečivo z plechu nebo formy na mřížkovou podložku, chladnutím se sráží pára a pečivo je jinak přilepuje
  • - piškotové pečivo připravujeme hlavně na řezy a dorty
  • - u dortů napícháme před pečením střed, aby pára ucházela a netvořila se tzv. "bříško".

    Piškotová roláda

    Charakteristika:
    Druh piškotového těsta, které je dílem okamžiku. V tomto případě smícháme všechny suroviny postupně, téměř najednou a upečeme.

    Typický recept:
    Smícháme žloutky (8 ks), cukr (100 g), bílky (4 ks), hrubou mouku (50 g) a škrobovou moučku (50 g), případně kakaového prášku. Vymícháme směs a vylijeme na plech. Pečeme v předehřáté troubě při 225 °C po dobu 8 - 10 minut(správnou teplotu např. poznáme tak, že vstřiknuté malé množství vody do trouby zasyčí a v mžiku se vypaří, nebo na regulátoru teploty).

    Pěnové pečivo neboli "bezé

    Charakteristika:
    Jedná se vlastně o teplem vysušený sníh z bílků s vysokým podílem cukru (pusinky, kokosky, puf-paf, štěpánky, hubičky aj.).

    Typický recept A - pěnová hmota studená:
    V míse šleháme bílky a vodu, po lžících přidáváme cukr a stále šleháme až je pěna tuhá.

    Typický recept B - pěnová hmota studená s kypřícím práškem:
    Bílky (8 ks) ušleháme s kypřícím práškem (špetka) na pevný sníh. Při nejnižší rychlosti mísiče přidáme cukr (200 g) a pak přepneme na nejvyšší rychlost otáček a ušleháme velmi pevný sníh.
    Práškový cukr (200 g) smísíme se škrobovou moučkou a prosejeme na připravený sníh a vmícháme ho vařečkou. Těsto stříkáme na plech nejlépe pytlíkem s hubicí pro různé tvary a pečeme, nebo spíš sušíme v troubě předehřáté na 100 °C, po dobu 2-6 hodin. K udržení nižší teploty (pokud nemáme regulaci trouby) dvířka trouby necháme trochu pootevřené, třeba nedovření zajistíme vložením vařečky mezi dvířka a těleso trouby.

    Typický recept C - pěnová hmota šlehaná v páře:
    Všechny přísady šleháme v nádobě, která je ponořena do jiné nádoby s vodou (na vodní lázni). Během šlehání zahříváme pěnovou hmotu až do zhoustnutí, pak nádobu odstavíme z ohně a pěnu šleháme do zchladnutí

    Lité těsto na smažení

    Charakteristika:
    Obyčejné těstíčko, které se velmi podobá poněkud hustšímu palačinkovému těstu. Obalujeme jim např. ovoce (jablka, švestky aj.) nebo zeleninu.

    Typický recept:
    Ze šlehačky (200 ml) a špetky soli ušleháme tuhou pěnu a vmícháme vajíčka (2 ks). Pak přidáme prosetou polohrubou mouku (200 g) a necháme vše hodinu odpočinout - nabobtnat. Různé potraviny (jablka, krajíčky veky, masa, zeleninu aj.) namáčíme do těstíčka a opečeme dozlatova v dostatku oleje. Teplota oleje při fritování je 175°C - 190 °C (správnou teplotu poznáme tak, že kolem dřevěného držadla vařečky ponořené do oleje se tvoří bubliny).

    Lité těsto na palačinky a omelety

    Charakteristika:
    Palačinkové těsto je lité polotekuté těsto, které se připravuje z mléka nebo sodovky, hladké nebo polohrubé mouky a malého množství práškového cukru. Při větším množství cukru se palačinky připalují. Vejce přidáváme celé nebo jen žloutky a těsto vždy mírně osolíme. Těsto na omelety je vizkoznější než palačinkové těsto, do kterého přidáváme více vajec a méně tekutiny i mouky.
    Můžeme je také připravit jenom z vajec (vaječná palačinka). Připravujeme je:
  • jednoduchým zamícháním surovin
  • nejdříve připravíme tuhý sníh a pak přidáme žloutky a jiné přísady
  • vymícháme žloutky s cukrem a pak přidáme další suroviny, včetně bílku.
    Těsto smažíme na pánvi jako tzv. palačinky nebo je můžeme po naplnění ještě zapékat v troubě. Plníme je marmeládou nebo ovocem.

    Typický recept na palačinky:
    Do mléka (250 ml) přidáme vejce (2 ks) cukr (10 g), sůl (špetka), hladkou mouku a vypracujeme hladké těsto, do kterého dolijeme stejné množství dalšího mléka (250 ml). Upečeme na rozehřátém tuku na pánvi z obou stran palačinky, které po naplnění stočíme, nebo přeložíme a posypeme cukrem, čokoládou, ořechy aj.

    Typický recept na omelety:
    V mléku (250 ml) rozmícháme sůl (špetka), práškový cukr (30 g), žloutky (4 ks), hladkou mouku (80 g) a vypracujeme hladké těsto. Nakonec do těsta vmícháme tuhý sníh z bílků (4 ks). Omeletu usmažíme jako palačinku, pak potřeme např. s jablečnou náplní, případně naklademe všechny na sebe a pomalu je zapečeme v troubě umístěné v zapékací misce.

    Třené těsto

    Charakteristika:
    Dobře rozmíchané homogenní a viskozní těsto, které vzniká dlouhým a pravidelným mícháním změklého másla a cukru do zpěnění. Dříve se kuchařinkám doporučovalo míchat jen jedním směrem a po dobu minimálně 30 minut, ale to vůbec není nutné. Dnes nám s pomocí kuchyňského robotu stačí k dokonalému utření 10 až 20 minut. Pro lepší jemnost pečiva je vhodné přidávat bílky oddělené od žloutků ve formě tuhého sněhu, co dělá pevné špičky po vytažení metel. Typickým příkladem pečiva z třeného těsta může být např. na při slavnostních svačinkách oblíbená třená bábovka našich maminek a babiček.

    Typický recept:
    V nahřáté míse utřeme změklý máslo (120 g) dohladka, přidáváme po lžících pískový cukr (100 g), případně i vanilkový cukr (1 lžíce), žloutky (2 ks), špetku soli a vše třeme do pěny, až se cukr dokonale rozpustí. Prosátou polohrubou mouku (240 g) rozdělíme na třetiny. Dvě třetiny přidáváme s mlékem do směsi po lžících (12 lžic) za stálého tření. Zbývající třetinu dobře promísíme s práškem do pečiva (1/2 balíčku) a vmícháme do těsta spolu s tuhým sněhem ze 2 bílků. Formu vymažeme tukem a vysypeme moukou, naplníme těstem a hned zvolna pečeme ve předehřáté troubě (180°C). Doba závisí na velikosti formy doba vyjde asi na 60 až 75 minut. Nejlépe, když jehlicí nebo špejlí zkusíme, zda je těsto propečené. Po upečení necháme např. bábovku 10 minut odpočívat ve vypnuté troubě.
    Poněkud jinou chuť získává třené těsto, jestliže do něj vmícháme 1-2 lžičky koňaku nebo rumu. Likér propůjčí těstu nejenom chuť, ale také vylepší jeho barvu. Zamícháním kakaa do jedné části těsta a opatrným jeho promícháním s druhou částí původního neobarveného těsta získáme pověstnou "mramorovou bábovku".

    ¨ Při přípravě třeného těsta si připomeneme tyto zásady:
  • - mouku polohrubou můžeme nahradit moukou hrubou
  • - suroviny k přípravě těsta necháme několik hodin v teplé místnosti, aby měly stejnou teplotu
  • - žloutky důkladně oddělíme od bílku
  • - je důležité třetinu mouky dobře promíchat s práškem do pečiva a vmíchat ji až nakonec spolu se sněhem
  • - formu musíme dobře vymazat a vysypat moukou. Plníme ji jen do dvou třetin, neboť těsto pečením nabude
  • - těsto ve formě shrneme od středu ke krajům a dáme péci do středně vyhřáté trouby.

    Křehké těsto

    Charakteristika:
    Křehké těsto můžeme připravit s vodou, bez cukru (typ A) a nebo s cukrem a se žloutkem (typ B):
    Typ A - je popsán níže nebo názorně v receptu Mary Berry v návodu na těsta pro dvojité koláče; o něco menší množství tuku použil Edouard de Pomiane v těstě pro křehké koláče v knize "Radio-Cuisin", kapitole "Podivné koláče", která je přílohou této sbírky receptů.
    Typ B - tzv. "linecké těsto" je rychlé z cukru, polohrubé nebo hladké mouky, másla a žloutku. Poměr přísad si pamatujeme snadno - cukr : tuk : polohrubá mouka = 1 : 2 : 3. Před dalším zpracováním a pečením musí těsto odpočívat v chladničce minimálně půl hodiny, nejlépe přes noc. Rozdíl proti křehkému těstu (typ A) je pouze ve větším množství tuku. Existují i slané varianty bez cukru.

    Při zpracování křehkého i lineckého těsta dodržujeme tyto zásady:
  • - hladkou mouku můžeme nahradit v případě nutnosti moukou polohrubou, nikdy však hrubou
  • - trochu mouky můžeme nahradit mletými oříšky, mandlemi nebo mletými vločkami
  • - přidáme-li bílky těsto udrží lépe tvar
  • - těsto bude křehčí, přidáme-li vařené žloutky nebo šlehaná vejce
  • - příliš sladké těsto se připaluje
  • - jako tuk můžeme použít máslo, umělý tuk i sádlo, ale vždy správně nahřáté (studený tuk se hrudkuje, příliš měkký se maže)
  • - prášek do pečiva musíme vždy dobře promíchat s moukou
  • - nenahlížíme předčasně do trouby, abychom nepřerušili nabývání těsta
  • - pečeme ve středně vyhřáté troubě, stejnoměrně a volně (nesušíme) dozlatova.

    Typický recept pro typ A - křehké těsto:
    Na vál prosijeme 300 g hladké mouky s 1/2 balíčkem prášku do pečiva smícháme se 100 g práškového cukru a rozdrobíme do směsi 100 g tuku. Přidáme 1 vejce, 2 lžíce mléka, trpkého vína nebo vody a vypracujeme těsto. Těsto necháme nejméně tři hodiny (i přes noc) odpočinout. Potom těsto vyválíme a dále je tvarujeme podle toho co budeme péci (závin, koláč, řezy, košíčky,taštičky, šátečky, věnečky aj.).

    Typické recepty pro typ B - linecké těsto:
  • Při pečení koláče na vál prosijeme polohrubou mouku (225 g), doprostřed vložíme žloutek, na okraj nasypeme cukr (75 g), špetku soli a rozhodíme kostičky ztuhlého másla (125 g). Tuk nesmí být příliš měkký, protože by ho bylo potřeba mnohem více a koláč by se pak dal stěží ukousnout. Studenýma rukama těsto vypracujeme a necháme odpočívat v chladničce (optimálně 1 hodinu). Můžeme je také zpracovat elektrickým hnětačem postupně od nejnižší rychlosti k nejvyšší a na závěr ještě trochu propracujeme rukama do nelepivého bochánku. Rozválíme placku, vložíme do vymaštěné a vysypané formy (mouka, strouhanky, kokosová moučka, strouhané mandle) a co přečnívá to uřízneme. Těsto ve formě několikrát propíchneme, aby plát zůstal rovný po upečení. Upečeme dozlatova v předehřáté troubě při 200 °C asi za 20 minut.
  • Při výrobě tradičního lineckého vánočního cukroví např. utřeme v míse máslo (250 g) s prosátým moučkovým cukrem (120 g) a žloutkem (1 ks) nebo celým vejcem. Na tuto směs prosijeme mouku (500 g), vmícháme vanilkový cukr (1 sáček) a citrónovou kůru z jednoho citrónu. Zpracujeme tužší těsto a necháme ho odpočinout několik hodin, případně přes noc. Vyválíme plát a tvořítky vypichujeme libovolné tvary. Pečeme v předehřáté troubě na 200°C, horkovzdušnou na 180°C, po dobu 5-10 minut dozlatova. Jednotlivé kousky např. slepujeme marmeládou.


    Tvarohovo-olejové těsto

    Charakteristika:
    Rychlý a nekomplikovaný druh těsta s neutrální chutí se širokým použitím. Nejlepší chuť mají tato pečiva, když jsou právě vyjímána z trouby.

    Typický recept:
    Polohrubou mouku (300 g) smíchanou s práškem do pečiva (2 lžíce) dáme na vál a do důlku přidáme olej (6 lžic), mléko (5 lžic), cukr (50 g) a vanilkový cukr (2 lžičky). Zamícháme a vpracujeme žervé nebo tvaroh (150 g).
    Důkladně prohněteme pak rozválíme a vykrajujeme kolečka (průměr = 10 cm). Kolečka plníme např. jablkovým protlakem, přeložíme napůl, spojíme stiskem okrajů a upečeme při 200 °C za 20 minut.


    Odpalované těsto

    Charakteristika:
    Kuriózní těsto, které se před pečením a fritováním ještě vaří. Tuk,voda a mouka se zahřejí, jak se říká "odpalují" až se vytvoří hustý lesklý knedlík. Těsto je zlatožluté hladké a lesklé, ale také měkké a lepkavé, proto se raději stříká na plech ze sáčku, nebo klade navlhčenou lžící apod.

    Typický recept:
    Vodu (250 ml) uvedeme do varu se špetkou soli a másla (50-70 g). Nádobu sejmeme z plamene a najednou do ní vsypeme všechnu mouku (140-200 g). Usilovně mícháme opět na mírném ohni, dokud se těsto nepřestane lepit na dno a na vařečku. Ve šlehači nebo stačí ručně postupně přimícháme vajíčka (3-4 ks); můžeme, ale nemusíme přidat prášek do pečiva. Naplníme cukrářský sáček a vytlačíme např. věnečky, koblížky, tyčinky-loretky aj.
    Mnohdy si nemusíme vůbec mazat pytlík a vytváříme na plechu přibližně stejné hromádky navlhčenou lžící. Pečeme 20 minut v předehřáté troubě na 220 °C (např. výborné pečivo je uvedeno v receptech DDK, jako např.: Gougéres, Větrníky s tvarohovým krémem, Věnec Paris-Brest, Profiteros z Vendeé, Salzburské nočky aj.). Do trouby můžeme vložit šálek vody, ale už ji ani za nic, minimálně po dobu pěti minut neotvíráme!"

    Při přípravě odpalovaného těsta si pamatujeme tyto zásady:
  • - místo hrubé mouky můžeme v případě nouze použít i polohrubou
  • mouka se přidává do vařící vody
  • - nejlépe se nám pracuje s nádobou s delším držadlem (ono to při míchání na ohni hřeje)
  • - po vmíchání mouky dáme těsto ještě chvíli nahřát a mícháme tak dlouho, až se hladké lesklé těsto nelepí ani na nádobu ani na vařečku a až je téměř vychladlé
  • - vejce vmícháváme postupně jedno po druhém (!) do téměř vychladlého těsta
  • - abychom dostali pěkné a stejné tvary výsledného pečiva, vyznačíme si jejich obrys předem na vymaštěný a moukou posypaný plech. Tvarujeme nejčastěji cukrářskou stříkačkou nebo navlhčenou lžící
  • - pečivo vkládáme do hodně vyhřáté trouby (asi 220°C)
  • - troubu neotvíráme dřív než za pět minut, aby se pára, která je zvedá nesrazila
  • - po pěti minutách zvolna dopékáme, aby se propekly jejich středy
  • - vlažné pečivo rozkrajujeme a vytvořenou dutinu plníme různými sladkými (např. zmrzlinou) či slanými krémy (rybí, sýrové aj.).

    Kynuté těsto

    Charakteristika:
    Směs jemně mleté polohrubé pšeničné celozrnné mouky a kvasnic. Příprava není obtížná, ale vyžaduje čas k nakynutí. Používá se i "metoda studeného kynutí", kdy těsto bez kvásku necháme odpočívat přes noc, tj. 12 hodin - ne déle.

    Typický recept pro "studené" kynutí:
    Kvasnice rozdrobíme do vlažného mléka a počkáme až se rozpustí. Utřeme máslo (100 g) do pěny se žloutky (3) a pěti lžícemi např. javorového sirupu a špetkou soli, Přidáme strouhanou citrónovou kůru a vmícháme pšeničnou celozrnnou mouku (500 g) a kvasnicové mléko. Těsto prohněteme a necháme přes noc na chladném místě vykynout. Objem se asi zdvojnásobí. Do těsta vmícháme rumové hrozinky (100 g) a krystalický citronát a necháme krátce vykynout. Upleteme např. pletýnku nebo vánočku a pečeme zvolna 40 až 50 minut při 220 °C.

    Typický recept pro kynutí za tepla:
    Polohrubou mouku 500 g prosejeme do mísy, rozdrobíme do mouky kvasnice (42 g), posypeme je cukrem (lžička) a přimícháme vlažné mléko (125 ml). Povrch zasypeme moukou a necháme na teplém místě 15 - 30 minut kynout. Na okraj mouky dáme změklé máslo (50 g), cukr (75 g), špetku soli a lžíci vanilkového cukru. Zpracujeme s přídavkem mléka (125 ml) až je těsto hladké a poddajné. Necháme vykynout během 30 až 60 minut. Těsto ještě jednou propracujeme, rozválíme na vále a placku dáme na vymazaný plech. Poklademe ovocem, oříšky, rozinkami aj. Necháme ještě 15 minut kynout a pečeme 30 - 30 minut v předehřáté troubě na 200 °C.

    Při zpracování tuhého kynutého těsta dodržujeme tyto zásady:
  • - používáme mouku polohrubou
  • - droždí necháme předem vzejít ve vlažném mléce na "kvásek"
  • - nesmíme do těsta přidat horké mléko ani máslo, kvasnice bychom spařili a těsto by nevykynulo
  • - do těsta jsou lepší jen žloutky než celá vejce
  • - tuk přidáváme vlahý a rozpuštěný
  • - těsto potíráme vejci rozšlehanými ve vodě nebo v mléce
  • - těsto necháme pořádně vykynout třeba i přes noc za studena
  • - těsto vykyne lépe, budou-li všechny suroviny mírně teplé a nádoba, ve které těsto zaděláváme by měla být předem nahřátá
  • - vypracované těsto zakryjeme utěrkou a dáme vykynout na teplé, nikoliv horké místo
  • - vykynuté těsto vyklopíme na vál, třikrát přeložíme a dáme znovu do mísy dokynout - těsto bude kypřejší
  • - čím je těsto mastnější a sladší, tím je těžší a hůře drží tvar
  • - s těstem pracujem jemně
  • - pečením a kynutím se větší pečivo (např. vánočka) rozbíhá do šířky, děláme je proto uzší a vyšší
  • - větší pečivo (např. vánočka, mazanec aj.) podkládáme na plechu pomaštěným papírem na pečení nebo alobalem, případně je překrýváme vrchem, aby se nespálilo
  • - koláče tvarujeme na plech rukama namočenýma ve studené vodě
  • . - vkládáme do dobře vyhřáté trouby, ale propékáme zvolna
  • - troubu neotvíráme dříve než za půl hodiny, jinak se pečivo může srazit.

    Těsto kynuté pod vodou

    Charakteristika:
    Těsto kynuté pod vodou je specialitou kynutých těst. Po vypracování těsta z mouky, soli, másla a droždí je vytvarujeme do koule, kterou necháme asi hodinu až půldruhé hodiny ponořenou kynout ve studené vodě. Pak z těsta rychle vyválíme placku a vypichujeme různé tvary a upečeme. Takto můžeme připravit sladké i slané pečivo.

    Typický recept pro kynutí po vodou:
    Polohrubou mouku (200 g) prosijeme na vál, smícháme se solí a rozdrobeným máslem (150 g). Do důlku v mouce vlijeme kvásek připravený předem ze 3 lžíc mléka a 20 g droždí. Vypracujeme těsto, které vytvarujeme do koule, kterou ponoříme do studené vody. Když pak asi za hodinu až půldruhé hodiny koule sama vyplave vyválíme z ní placku. Z placky vypichujeme různé tvary a klademe je na dobře vymazaný a vysypaný plech. Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme v prudké troubě (200-220°C). Úspěch budeme mít tehdy, když vychlazené těsto strčíme do trouby co nejrychleji.

    Plundrové těsto

    Charakteristika:
    Jedná se o překládané těsto kynuté. Jeho základem je těsto kynuté za studena, do něhož zvláštním způsobem zapracujeme značné množství másla za pomoci a v podobě tzv. "tukového bochánku"; stejně jako u listového těsta (viz níže). Základem tukového bochánku je máslo rozválené s trochou mouky.

    Typický recept:
    Připravíme "tukový bochánek" a kynuté těsto a .
    a) "Tukový bochánek" - smícháme máslo nebo umělý tuk (250 g) a mouku (100 g). Z těsta vytvarujeme obdélník asi 10 x 12 cm.
    b) "Kynuté těsto" - s rozdělaných kvasnic (20-30 g) ve vlažném mléce (125 ml), 40 g cukru s 1 lžící mouky zaděláme na kvásek. Zbývající mouku (400 g) dáme do mísy a smísíme s vlahým kváskem, přidáme 2 vejce, sůl a zpracujeme ve vláčné těsto. Necháme asi hodinu kynout na teple.
    Vykynuté těsto ještě jednou ručně zpracujeme a nakonec ho vyválíme na plát asi 25 x 30 cm. Doprostřed plátu položíme tukový bochánek, Okraje potřeme vodou a překlopíme jako obálku přes bochánek. Válečkem těsto opět rozválíme na pruh, který složíme na tři díly na šířku a pak na délku. Těsto dáme ještě asi hodinu odpočívat, pak je znova převálíme a po 25 minutách je rozválíme na plát, ze kterého již vykrajujeme pečivo žádaného tvaru. Povrch těsta potřeme žloutkem a pečeme 15 minut při 200 °C v předehřáté troubě. Z plundrového těsta děláme křupavé loupáčky, kohoutí hřebeny s různými nádivkami, preclíky, šátečkové koláče, záviny aj.

    List(k)ové těsto

    Charakteristika:
    Je nekynuté překládané těsto.
    Listové těsto připravíme z hladké mouky, žloutků, tuku, soli a vody s malým množstvím octa nebo citrónové šťávy. Těsto zpracujeme v chladnějším prostředí z chladných přísad; jen tekutina může být vlahá. Čtvrtinu mouky zpracujeme ze studeným tukem na "tukový bochánek". Z hlavního podílu mouky, vejce, vody s octem vypracujeme na válu "základní těsto". Tukový bochánek a základní těsto pak zpracujeme překládáním podobně jako u plundrového těsta.

    Typický recept:
    a) První těsto neboli "tukový bochánek" - připravíme z prosáté hladké mouky (250 g) na vál, do které přidáme 250 g tuku a rukama vypracujeme těsto. Necháme je v chladu odpočinout
    b) "Druhé těsto" - připravíme prosátím hladké mouky (150 g ) na vál a ve vzniklé hromádce vytvoříme důlek. Do vody s octem rozšleháme žloutek a směs vlijeme do důlku. Nožem promícháme v těsto, potom již hněteme rukama, až se začnou v těstě tvořit vzduchové bublinky. Hotové těsto dáme na jednu hodinu odpočinout pod nahřátou misku. Konečně přistoupíme k vlastní přípravě listového těsta. Nejdříve vyválíme na vále druhé těsto (b) a přímo na ně rozetřeme první těsto (a) neboli "tukový bochánek". Obě vrsty přeložíme společně natřikrát, jako když skládáme kapesníky a znova rozválíme. Postup skládání a rozválení opakujeme asi šestkrát. Po ukončení je necháme složené odpočinout asi hodinu v chladu přikryté utěrkou. Pak složené těsto znova rozválíme a z placky již vytváříme potřebné tvary pečiva (koláčky, slané tyčinky, šátečky, košíčky a vaničky na plnění, taštičky s párkem aj.).
    Listové těsto se dnes dá v obchodech koupit hotové a většinou se již doma nepřipravuje.

    Při zpracování list(k)ového těsta dodržujeme tyto zásady:
  • - zásadně používáme hladkou mouku
  • - do těsta dáváme jen žloutky, nikdy nedáváme bílky
  • - z tuků používáme jen kvalitní máslo (může být i přepuštěné); nesmí být příliš měkké
  • - špetkou soli zlepšíme chuť těsta
  • - citrónová šťáva nebo trocha octa s vodou nahradí víno a těsto bude pružnější
  • - listové těsto děláme ze dvou těst; obě musí být přibližně stejně tuhá
  • - ušetříme čas, když zaděláme dvě až tři dávky najednou a upečeme si hned více druhů pečiva
  • - v případě potřeby nám hotové těsto zabalené ve vlhké utěrce nebo fólii vydrží v chladničce i několik dní
  • - před pečením těsto vždy potřeme vejcem: vidličkou mírně rozšleháme 1 celé vejce a 1 žloutek nebo ve vodě rozmícháme 1 žloutek s 1 lžící smetany. Těsto potíráme pouze po povrchu, nikoliv po stranách, protože by nemuselovzejít.
  • - pečeme na plechu politém studenou vodou, těsto propícháme vidličkou, aby nabývalo stejnoměrně
  • - zpočátku pečeme velmi prudce v předehřáté troubě na 230 - 240 °C, aby se tuk svázal se škrobem mouky. Při nižší teplotě by tuk z těsta vytekl a pečivo by nebylo křehké. Asi po 10 minutách dopečeme pečivo v mírnější troubě; celková doba je asi 15 až 20 minut
  • - neotvíráme předčasně troubu, nejdříve tak po 7 minutách pečení, ale jen na okamžik, jinak by těsto nenaskočilo, zůstalo by nízké a tvrdé.

    Těsto pro tažený závin

    Charakteristika:
    Těsto pro tažený závin je speciální těsto oblíbené ve středoevropských kuchyních (maďarské, slovenské, české, rakouské), Jeho úspěch závisí ponejvíce na jakosti použité mouky. Mouka musí být vždy hladká, jemně mletá a bohatá na lepek, který ovlivňuje jeho elasticitu a dobrou tažnost. Vodu přidáváme vždy teplou (napomáhá rychlejšímu nabobtnání lepku) se lžící rozpuštěného tuku (nejlépe sádla) a se lžící octa. Vejce přidáváme celé, nejlépe rozmíchané rovnou do vody.

    Typický recept:
    Na vál dáme prosátou hladkou mouku (300 g) do které uděláme důlek. V teplé vodě (125 ml) s octem (1 lžička) rokvedláme vejce (1 ks) a přidáme rozpuštěný omastek (5 lžíc másla) a špetku soli. Horkou tekutinu lijeme zvolna do důlku v mouce a nožem ji zpracováváme na řídké těsto. Jakmile těsto zhoustne zpracuváváme je dále již rukama, až je lesklé, tažné, nelepí se na vál, ani na ruce. Těsto rozdělíme na bochánky a necháme odpočinout v teple asi čtvrt až půl hodiny přikryté, např. horkým kastrolem nebo miskou (viz níže). Bochánky položíme na pomoučený ubrus, rozválíme a prsty z něj vytáhujeme tenkou blánu. Silnější okraje odřízneme ostrým nožem nebo odtrhneme. "Fólii" těsta necháme chvíli oschnout, potom ji pokropíme rozpuštěným sádlem a posypeme nádivkou.
    Nádivkou může být maková, jablečná, tvarohová, s vypeckovanými třešněmi a různými kombinacemi dalšího ovoce. Doporučuje se fólii těsta před nanesením nádivky posypat strouhankou nebo drcenými piškoty, aby do nich vsákly případné přebytky ovocných šťáv; také je posypáváme strouhanými mandlemi, případně cukrem - pokud je ovoce příliš kyselé. Zavineme pomocí ubrusu, potřeme žloutkem a upečeme v dobře vyhřáté troubě (180-200°C).

    Při zpracování taženého těsta dodržujeme tyto zásady:
  • - mouka musí být kvalitní, hladká, jemná, bohatá na lepek
  • - vodu do těsta přidáváme horkou, smíchanou s octem a olejem
  • - nemáme-li vajíčko, nemusíme je dávat
  • - těsto musíme dobře propracovat, bouchat s ním usilovně o vál
  • - těsto musí aspoň hodinu pod nahřátou miskou odpočívat; abychom udrželi jeho stálou teplotu stavíme na misku, pod kterou jě těsto, hrnek s vařící vodou
  • - těsto rozdělíme na tolik dílů, aby se nám vytažený díl vešel na utěrku a pak svinutý v závin na připravený plech
  • - svinutý závin přeneseme pomocí utěrky na plech
  • - pečeme v prudké troubě (200°C) a během pečení potíráme máslem nebo olejem. Praktické příklady viz recepty v DDK Základní těsto na maďarský štrůdl a Různé nádivky do taženého štrůdlu"

    Bramborové těsto

    Charakteristika:
    Bramborové těsto připravujeme z uvařených postrouhaných brambor a hrubé mouky, do které můžeme přimíchat krupici, špetku soli a nebo i vejce. Těsto se používá se přípravu plněných sladkých knedlíčků a pirohů. Plníme je ovocem nebo marmeládou a pak vaříme ve vroucí osolené vodě asi 5 minut.

    Různé rady pro pečení
  • Teplota a její rovnoměrnost v pečící troubě je pro bezproblémové pečení sladkostí zásadní. V současné době jsou již nová pečící zařízení vybavována regulací i měřením teploty. Většina amaterských kuchařů však pracuje na starších zařízeních a pecích. Naši předchůdci kuchaři si pomáhali různými pomůckami. Např. děda kyjovský zvaný "Dadala" kontroloval troubu podle vloženého papíru a vypracoval tyto zásady a rady:
    - když je trouba příliš prudce vyhřátá, tak papír vložený do trouby rychle hnědne nebo dokonce zčerná.
    - když papír vložený do trouby jen zežloutne a hnědne jen pomalu a bez kouře, je trouba správně vyhřátá a hodí se k pečení buchet, vánoček, dortů a podobně.
    Dnej již často máme horkovzdušné trouby nebo tzv. "bio hrnce" s regulátory teploty. Platí zásada, že při stejné době pečení má být teplota nastavena o 20 - 30% níže než u běžné elektrické trouby (pod 200°C o 20%, nad 200°C 0 30%).

  • Pokud trouba nemá skleněný průhled a jsme na pečení moc zvědaví, můžeme otevřít dvířka trouby nejméně po uplynutí 2/3 doby předpokládaného pečení, tedy téměř před koncem pečení. Troubu musíme vždy předehřát, zvláště to platí pro drobné pečivo, které jinak ztrácí tvar.

    Tabulka nastavení teploty u různých druhů trouby (dle Annette Wolterové):

    Elektrická trouba (°C)Plynová trouba (stupeň)Horkovzdušná trouba (°C)
    90 - 1101/2 - 180
    110 - 1801 - 290 - 140
    180 - 2002 - 3140 - 160
    200 - 2203 - 4155
    220 - 2504 - 5155 - 175

  • Piškotová těsta vyžadují menší žár, rovněž velká vánočka se nesmí vkládati do prudce vyhřáté trouby, protože vyžaduje delší doby pečení a buď by se spálila nebo zůstala uvnitř syrová.

  • Nákyp, omelety a piškotová těsta z trouby nevytahujeme, nejvýš formu opatrně a rychle otočíme.
  • Drobné cukrovinky a piškotová těsta vyžadují trouby tak vyhřáté, aby papír do ní vložený až po delší době mírně zežloutl.

  • Prudkou troubu vyžadují těsta máslová (plundrové, líst(k)ové), ve vlažné troubě máslová těsta nelístkovatí, neboť tuk z těsta vyteče na plech. Také ani zde není radno prvních 7 - 10 minut troubu otevírat a zvědavě do ní nahlížeti.

  • Vánočku a bábovku nutno před ukončením pečení raději vyzkoušet, je-li již dost propečená. Píchneme do pečiva dřívko nebo pletací jehlici a díváme se, zda na nich ulpělo syrové těsto, či nikoliv.

  • Práškové bábovky a dorty chráníme obyčejně před přílišným žárem položením listu pečícího papíru nebo alobalu na vrch formy.

  • Dorty, bábovky a podobné pečivo, obyčejně na povrchu popraskají, což je důkazem, že jsou dosti upečeny. Také se odchylují od okrajů formy, dopékají-li se. Nikdy se nemají tato pečiva horká vyklápět s forem na studené prkénko.

  • Vyklopené pečivo posypeme ihned práškovým cukrem. Dorty, které se pečou v rozpínacích formách se dobře vyjímají, když objedeme obvod dortu opatrně nožem.

  • Stáří vajíček poznáme tak, že je postupně vkládáme do studené vody:

    Čerstvá vejceklesají ke dnu
    Týden stará vejceklesají ke dnu šikmo
    3 - 4 týdny stará vejcestojí kolmo, tupou špičkou vzhůru

  • Nepatrná stopa tučného žloutku v bílku prakticky znemožní ušlehání bílkového sněhu, vadí také mastnota nádoby či metel.

  • Zbylé žloutky udržíme čerstvé, když je zalijeme trochou vody a uložíme v chladu.

  • Zbylé bílky pro uchování ušleháme na pevný sníh s trochou práškového cukru a škrobové moučky a zmrazíme je.

  • Bílek nám také může posloužit při "slepování roztrženého" pečiva při vyjímání z formy. Plochy testa potřeme a přiložíme k sobě, bílek působí jako lepidlo.

  • Hnědý cukr - je nerafinovaný cukr s kořeněnou příchutí melasy, není tak sladký jako cukr rafinovaný.

  • Přídavek škrobové moučky do těsta (zejména třená a piškotová i bezé) dosáhneme lehkosti a jemnosti neboť tlumí působení lepku.

  • Doporučuje se před zaděláváním mouku prosát nejen k odstranění nečistot, ale pro uvolnění tj. "provětrání". Mouka se pak snadněji spojuje s přísadami a urychluje se i kynutí.

  • Než budeme smetanu-šlehačku šlehat, měla by být uložena alespoň 24 hodin v chladničce, v horkých letních dnech doporučujeme šlehačku dát na chvíli do mrazničky. Nešlehat vysokými otáčkami šlehače (!); šlehačka by se srazila a vyrobili bychom domácí máslo a podmáslí.

  • Šlehačka obsahuje 30% až 40% tuku. Čím více tuku obsahuje, tím pevnější sníh z ní ušleháme.

  • Kyselá smetana má 10% až 40 % tuku. Mléčná bílkovina se rychle sráží, proto jí musíme smíchat s trochou škrobu nebo mouky, než ji vložíme do horkých pokrmů.

  • Kvasnice vydrží déle, když je zabalíme do čistého bílého hadříku, který jsme namočili do čistého lihu nebo rumu.

  • Jak péci bábovku?
    Bábovky začátečníků se něčím liší. Bývá to v prvé řadě nerovné dno bábovky, které bývá zaviněno tím, že bábovka je hned na počátku pečení vkládána do příliš vytopené trouby. Těsto se peče se kolem formy, aniž by nakynulo a prostředek, který se zahřívá pomaleji má čas nakynout a zvedá se na úkor vzhledu. Taková bábovka se na míse pak kolébá a je z tohoto důvodu často pokládána na hluboký talíř.
    Druhá vada vzhledu je, že forma je příliš naplněna a těsto vykyne až po samý okraj formy a vypeče se i její tzv. "sokl".Tento okraj má zůstat prázdný.

  • Jak vyklápíme bábovku?
    Aby se bábovka dobře vyklopila, k tomu je zapotřebí dobře vymaštěné formy přeškvařeným tukem, který neobsahuje vodu. Pokud je vychladlá, tak na povrch formy přiklopíme rovný talíř nebo plochou mísu a formu obrátíme. Neodpadne-li bábovka od formy hned, zchladíme nahoru obrácené dno formy utěrkami namáčenými do studené vody. Tím se bábovka odlepí od stěn formy a dobře se vyklopí, aniž bychom ji potrhali.

    Literatura:
  • Olga Davidová: "Vánoční pečivo", Sešity domácího hospodaření, sv. 47, Praha 1984
  • Józa Břízová, Juliana Fialová aj.: "Vaříme zdravě, chutně a hospodárně, SZdN, Praha, 1960
  • Annette Wolter, Odette Teubner aj.: "Koláče a dorty", Fortuna Print, Praha, 1993:

    ZPĚT do kapitoly
    ZPĚT do SLADKÉ KUCHAŘKY
    HOME
    [CNW:Counter]