ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV="made" HREF="mailto:juracermak@hotmail.com"><META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME="author"CONTENT="JiYí_ ermák"><META NAME="description"CONTENT="Chleb, pe ivo a toasty"><META NAME="Resource-Type"CONTENT="dokument"><style type="text/css"><!-- .novyh {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 17pt;font-weight:bold;font-style:italic; color: maroon; text-align:left;} .novy {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 13pt;font-weight:bold; color:maroon;font-style:italic;} a {text-decoration: none} a:link {color: maroon} a:visited {color: green} a:hover {color: red; text-decoration: underline} body {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 11pt; font color: black; background-image:none; background-color:#FFCECE;text-align:justify; margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--> </style></HEAD><BODY><a name="nahore"></a> <span class="novyh">O chlebech, pe ivu, sendvi ích a toastech</span><br><br> <span class="novy">Chléb</span> - je nejdole~itjaí potravina a od pradávna symbol lidské vý~ivy. Vyrábí se z mouky chlebových obilnin s roznými pYísadami. Vedle obvyklých chlebo jako je ~itný chléb s pYísadou paeni né mouky, výra~kový, francouzský aj. se vyrábjí i celozrnné chleby, jako je napY. Grahamov chléb aj. K jejich pYíprav se vymílá mouka zvláatním zposobem a také pe ení podléhá jiným pravidlom.<br> Chléb je pYílohou mnoha pokrmo, je dole~itým zdrojem energie a dole~itá slo~ka naaí potravy. V rozných zemích výrobky z mouky, jako je náa <a href="chler0002.html"target="_self">domácí chléb</a>, nabývají rozných podob. Nej astji to bývá forma bochánko, placek, trojhránko a pod., viz napY. <href="chler0004.html"target="_self">arabský chléb</a>, indické placky <a href="chler0005.html"target="_self">capati</a>, trojúhelní ky <a href="chler0006.html"target="_self">paraty</a>, <a href="chler0007.html"target="_self">tortilly</a>, langoae apod.<blockquote><small><div>» "To byste nevYili jaká pkná práce je tohle pe ení housek a zvláae pe ení chleba. Moj nebo~tík dde ek ml pekaYství, tak já to znám. Toti~ abyste vdli, pYi dlání chleba máte dv nebo tYi vtaí a skoro posvátná tajemství. První tajemství je, kdy~ se zadlá kvásek; ono se to nechá stát v dí~i, a te se tam pod víkem dje taková skrytá pYemna: musía ekat, a~ se z mouky a vody stane ~ivý kvas. Pak se zadlá tsto a mísí kopistem; to zas vypadá jako nábo~enský tanec nebo co. Potom se to zakryje plachtou a nechá se tsto vykynout; to je druhá tajemná pYemna, jak se to tsto velebn zvedá a kyne, a ty nesmía zvednout plachtu, abys zvdav nakoukl, - já vám Yeknu, to je tak krásné a divné jak thotenství. Já ml v~dycky dojem, ~e ta dí~e je nco ~enského. A tYetí tajemství je samo pe ení, to, co se z toho mkkého a bledého tsta stane v peci, je~iamarjá, kdy~ pak vyndáte takový zlatý a brunátný pecen, a on voní, ~e ani malé dít nemo~e skvostnji vont, to je takový div - já myslím, ~e by se pYi tch tYech promnách mlo v pekárnách zvonit, tak jak zvoní v kostele pYi pozdvihování."«</div><div align="right">(Karel apek:<i> "Povídky z druhé kapsy - Jehla"</i>, s. spisovatel, edice Spirála, Praha 1967)</div></small></blockquote> <span class="novy">Bílé pe ivo</span> - jsou výrobky jako rohlíky, ~emle, sendvi ové veky, <a href="chler0022.html"target="_self">banketky</a>, <a href="chler0023.html"target="_self">croissanty</a> a obdobné výrobky pYipravované z rozných druho mouky. Vtaina druho bílého pe iva se vyu~ívá pro pYípravu sendvi o rychlého a jednoduchého stravování, jako napY. oblo~ených chlebí ko, plnných housek -"macdonaldo", mexických "tacos" aj. Plní se, nebo jen pokrývají roznými druhy mas, sýro, zeleniny, ovoce i pomazánkami a dalaími jedlými ozdobami.<br><br> <span class="novy">Rady:</span><br> <i>Domácí chléb</i><br><li> Pro úspané upe ení chleba není rozhodující pYesné dodr~ování mno~ství uvedených surovin uvedených v receptu. Nedá se toti~ pYesn stanovit, proto~e rozné druhy mouky se chovají odlian, liaí se obsahem lepku aj. Chceme-li dosáhnout ~ádoucí konzistence tsta, musíme napYíklad pYidat více tekutiny nebo mouky. Chléb získá pkný lesklý povrch, kdy~ bochník bezprostYedn po upe ení potYeme studenou vodou. Dnes jsou v oblib <a href="#pekarny">"domácí automatické pekárny"</a> - Automatic Bread Machine (ABM - viz odkazy ní~e), do kterých jen suroviny navá~íme a nasypeme. Stroj pYepneme na pYísluaný program a máme hotovo. Jak se ozve signál, jdeme pro hotový chléb. Je to velmi praktické a pohodlné. Já tak to "prozatím" nechci, pokud by to nebylo nutné! Kdy~ u~ si pe eme chléb sami, nic nemo~e nahradit po~itek z vlastnoru ní ru ní pYípravy, pYípravy kvásku, ru ního lopotného hntení smsi, kdy vaemi smysly mo~eme vnímat pYemnu drobivé smsi na hladkou, elastickou a vonící, pak kynoucí "~ivou" hmotu. Tak mo~eme sledovat probh samotného zrodu pe iva v troub a mo~eme být pYitom nápomocni svými zkuaenostmi. Tak tomu Yíkám domácí pe ení chleba. Pro ten anonymní a velmi dobrý si mohu sko it naproti do obchodu. Pro zaru ený úspch "klasického" postupu je dole~ité mít (nebo si pYipravit) poruce nkolik dní kynoucí kvásek. PYipravujeme si ho v~dy oddlením tsta, pYibli~n velikosti kule níkové koule, z pYedchozí várky. Tak jsem si pozdji pYece jen tu pekárnu koupil v Lidlu, jednak pro porovnání a také ji pou~ívám ji, kdy~ u~ jsem bez chleba, vyhladovlý k smrti, ponvad~ doma skoro nic nemám jen naleznu mouku a kvasnice. tak to je mn potom dobrá. Také na zadlávání kynutého tsta je dobrá a uaetYí spoustu práce (rohlíky, langoae a jiné kynuté placky i buchty a kolá e UaetYí hodn práce.<a name="kvasek"></a><br><br> <i>Kvásek</i> <li>Vtainou pYi pe ení chleba najdeme radu pYidejte "chlebového kvásku od pekaYe", ale kde ho hledat? PekaYi vtainou vymizeli a te nás zásobují vzdálené velkopekárny. Chlebový kvásek si vaak mo~eme pYipravit sami, kdy~ zamícháme dv hrsti ~itné mouky s takovým mno~stvím vody, aby vznikla kaae. PYikryjeme vlhkým ubrouskem a postavíme na dva dny na teplé místo. Kvásek ma být v kone né fázi zpnný, plný bublinek. Kdy~ voní jako erstvý ~itný chléb, je v poYádku. Kdy~ voní jako ocet, není pro chléb k pou~ití a uvaYíme z nho radji <a href="../pol/polr0137.html"target="_self">"Krkonoaské kyselo"</a>. Kvásek obvykle zkysne na kvas, kdy~ se nám nepodaYí udr~et teplotu v rozmezí 30 - 35°C. dalaí mo~ností je postup podle receptu <a href="chler0060.html"target="_self">"Nehntený domácí chléb"</a>, kde vzniká kvasek pYímo v tst ("in situ") pYi delaím skladování tsta.<br> PYed upe ením si mo~eme kousek tsta schovat a pou~ít jako zárodek pYípravy dalaího kvásku pro pYíat.<br><br> <i>Topinky</i> <li> Staraí chléb nejlépe zu~itkujeme na topinky. Ty, ale pYi sma~ení nasáknou pYília mnoho tuku. Pokud je vaak pYed sma~ením postYíkáme trochou vla~né vody, topinky budou kYehké a nenasáknou tolik tuku. PYi sma~ení topinek na oleji je po vyjmutí jeat teplé vlo~ím mezi papírové ubrousky, k odstranní pYebyte ného tuku. </small><blockquote><small><div>»Maminka dala Fanynce pYesné pYíkazy k nákupom na polední pYesnídávku. "Vezmi si z puklého hrní ku osm cento a pYinesea tvrt bochníku ~idovského ~itného chleba a hle, aby byl erstvý. Potom si vezmi peák, zajdi k Sauerweinovi a po~ádej ho o konec jazyka za peák." "Ale na to musí mít lovk u nho vo ko, jinak to od nho nedostana." "Xeknea mu, ~e maminka vzkazuje," trvala Katy pevn na svém. Zamyslila se nad n ím. "Tak nevím, máme-li koupit za pt cento cukrových bochánko, nebo hodit ty peníze do pokladni ky. . ." Ale maminko je <i>sobota</i>. Celý týden Yíkáa, ~e v sobotu si mo~eme dopYát sladkého mou níku." "Dobrá. Kup je." Malé ~idovské lahodkáYství bylo plné kYeseanských zákazníko, nakupujících ~idovský ~itný chléb. Dívala se pozorn na prodava e, jak jí dával její tvrtku do papírového sá ku. S tou báje nou kYuplavou a pYece kYehkou korkou a se zamou eným spodkem to byl ur it ten nejbáje njaí chléb na svt, pomyslila si. Ovaem dokud byl erstvý. K Sauerweinovi veala s nechutí. nkdy býval s tím koncem jazyka docela ochotný, ale jindy zas nebyl. Krájený jazyk za ptasedmdesát cento za libru byl jenom pro bohaté. Kdy~ vaak byl u~ skoro vykrájen a prodán, mohl lovk dostat ten hranatý konec za pouhý peák, ml-li ovaem u pana Sauerweina "o ko". Na samém konci u~ ovaem mnoho jazyka nezbývalo. Byla to vtainou jen drobné mkké kostky, chrupavky a alachy s pouhou vzpomínkou na maso.«</div><div align=right>(Betty Smith, 1904-1972, americká spisovatelka: <i>"V Brooklynu roste strom"</i>, Práce Praha, 1970)</span></small></blockquote> <a name="pekarny"></a><span class="novy">Odkazy na nkteré související internetové stránky:</span> <li><a href="http://domacipekarny.dama.cz"target=_blank><b>Domácí pekárny</b></a> - je eská i-stránka specieln zamYená na domácí pekárny. Najdeme zde recepty, rady, doporu ované postupy, získané praktické zkuaenosti pYímo s jednotlivými typy prodávaných domácích pekáren. Mo~eme se seznámit s aktuálními zajímavostmi týkajícími se pe ení chleba i jiného pe iva v tchto zaYízeních nebo po~ádat o radu dalaí zú astnné v diskusní rubrice. <li><a href="http://www.recipegoldmine.com/breadabm/breadabm.html"target="_blank">ABM Recipes (I)</a> - automatickým strojem pe ené chleby<li><a href="http://www.cooksrecipes.com/breads/bread-machine-recipes.html"target="_blank">ABM Recipes (II)</a> - automatickým strojem pe ené chleby<li><a href="http://bread.allrecipes.com"target="_blank">All Bread Recipes</a><li><a href="http://www.webvalue.net/recipes/bread00.htm"target="_blank">Lots of Bread Recipes</a> <br> <a href="#nahore"><small><b>nahoru</b></small><br><br> <a href="chleh.html"target="_top"><small><b>ZPT do kapitoly</b></small></a> <center><a href="../index.html"target="_top"><h5>HOME</h5></a></center> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>