Jihočeský bác
(Vybráno z několika odzkoušených receptů jihočeské kuchyně - DDK, česká kuchyně)
Bác, vošouch, kramflek – je v podstatě modifikovaný bramborák blížící se spíše k bramborové buchtě. Dělávaly ho naše babičky po různými názvy. Je považováno za krajové jídlo, oblíbené hlavně kolem Plzně a Klatov. Na Domažlicku se podával jako příloha k houbové omáčce s uzeným masem, ale v tomto případě zadělán bez škvarků a bez uzeniny. V receptech je někdy udávána hladká, někdy také hrubá mouka. Když se dá hodně mouky, je báč příliš buchtový, dá-li se více brambor, má chuť podobnou více bramboráku. My vyzkoušíme v následujícím receptu ve všem kompromis a použijeme směs polohrubé a hladké mouky - půl na půl.
Jihočeský bác Suroviny:
  • 700 g syrových brambor, jemně nastrouhaných
  • 50 g droždí
  • 1 špetka soli
  • 1-2 vejce
  • 500 ml mléka
  • 250 g hladké moukyJihočeský bác s kyselým zelím
  • 250 g polohrubé mouky
  • 250 g škvarků nebo uzeného masa nakrájeného
  • 100 g sádla nebo oleje
  • 2 stroužky česneku, jemně nasekané
  • 2 špetky majoránky
  • sádlo nebo olej na vymazání pekáče
  • mák na posypání
    Příloha: bílá káva, neupravované sladkokyselé zelí (doporučuji - DDK)


  • Postup přípravy:
    Do části vlažného mléka rozdrobíme kvásek na necháme vzkypět. Nastrouháné syrové brambory vymačkáme a polovinu spaříme v části horkého mléka a necháme vychladnout. Smícháme brambory, mouku, kvásek a ostatní přísady (česnek,sůl, vejce, majoránku. Zpracujeme v těsto a necháme kynout. Na opánvi osmažíme na kostečky nakrájenou slaninu a kousek uvařeného uzeného bůčku. Vypečeným sádlem vymažeme jeden (33 x 37 mm) nebo dva (35 x 27 mm) nízké plechy na pečení. Když je těsto vykynuté, vmícháme vyškvařené škvarečky a těsto vlijeme do pekáčů, rozprostřeme je stěrkou do okrajů každého plechu (těsto je hustější než na lívance). Můžeme ještě posypat mákem, abychom dodrželi tradici. Chvíli ještě počkáme a pak upečeme v předehřáté troubě při 200°C dozlatova. Během pečení můžeme potírát povrch tukem. Podáváme se sterilovaným sladkokyselým zelím, které již nijak neupravujeme.
    »"Kadlíku, co je to báác?" Zvědavost tety mlynářky byla pro mne jásavé pohlazení. Popadla mně hrdost, že se můžu zastat naši maminky a říci mlynářce, co maminka umí, a mlynářka ne. "Bác, teta je . . .", šmátral jsem jazykem po, patře a hledal na něm chuťě a kousky, z kterých se bác skládá. "Maminka dá do kamenáče asi půl hrnce hladké mouky. Asi za šesták kvasnic v ní rozdrobí a vod oka vosolí. Přidá štipec mletýho pepře, v prstech promnutou majoránku, tlučenej kmín, tři nebo čtyři stroužky třenýho česneku. Do toho rozklepne jedno vajíčko, dyž slepice snesou, tak dvě. Aby měl bác kyprost, nastrouhají se do něho dva nebo tři vařený brambory. Bác musí mít nádivku. Tu dělají nadrobno krájený škvarky, jedna hrst je málo, rači dvě vrchovatý. Eště lepčí je rozkrájet do bácu kus uzenýho, může být prorostlý. Zalije se to vlažným mlíkem a důkladně zadělá. Aby mouchy nestrkaly do těsta čumáky, maminka těsto přikryje čistou zástěrou a dá k teplu na krovce kynout. K polednímu těsto zdvihne zástěru a chce do trouby. Maminka vymaže mašlovačkou dva plechy a do každýho vleje půlku. Těsto v plechu vytáhne do všech stran, aby lízalo stěny, a bác hustě posype celým mákem a dá do vyhřátý trouby píct dorůžova. Dyž okrajky chroupají v zubech táta řekne: "Mámo, ten se ti poved."«

    (Karel Sedláček, 1918, český herec: "Dupy, dupy okolo chalupy" )
    nahoru
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]