ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="JiYí ermák"><META NAME=description CONTENT="Lexikon písmeno CH"><META NAME=keywords CONTENT=chapati,capati,cheddar, edar,chesire,chiffon,chill,chilli_con_garne,chimichuri,chumus,hummus,chlebovník,chianty,chYest,cholesterol><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:green;text-align:left;}.novy{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:purple}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>CH</h2><span class=novy>CHA APURI</span><br>- specialita <a href="../narod/narodr001.html"target="_self">gruzínské národní kuchyn</a> pYedstavuje sma~ené placky z máslového tsta plnné brynzou, imerentinským sýrem a podobn.<br><br><span class=novy>CHALA, BARBES</span><br>- ~idovský kvaaený chléb podobající se váno ce - dalaí podrobnosti viz heslo <a href="lexirB.html#barbes"target="_self">"Barbes"</a> v Dada-Lexikonu .<br><br><span class=novy>CHALVA</span><br>- oblíbený orientální pamlsek, vyrábný ze alehané karamelové hmoty do ní~ se pYimíchají mleté pra~ené vlaaské oYechy, burské oYíaky, slune nicová i sezamová semena.<br><br><span class=novy>CHANTILLY</span><br>- je francouzský název pro alehanou smetanu.<br><br><a name=capati></a><span class=novy>CHAPATI, CHAPATTI, CAPATI</span><br>- nekynutý chléb z Indie pYipravený z jednoduché smsi hladké mouky a vody. Tsto je vyváleno a formováno do kulatých tvaro a pak upe eno na pánvi. PYi stolování slou~í natrhané kousky chapati jako l~íce nebo k pYidr~ování soust pYi vtain hostin ve Východní Indie - viz <a href="../chle/chler0005.html"target=_self>"Indicky chléb "CAPATI"</a>.<br><br><span class=novy>CHARIMSEL, CHREMZEL</span><br>- je ~idovské tukové pe ivo pYipravované na Velikonoce. Základem je maces (druh nekynutého tsta). Polovina macesu se namo í a polovina rozdrtí. PYidá se husí sádlo, citrónová kora, cukr, skoYice, vejce a mleté mandle. Na vále se vypracuje tsto, tvarují placky a usma~í se v horkém tuku.<br><br><span class=novy>CHARLOTE</span><br>-je krémový zákusek, který se v~dy podává v obalu z piakotového nebo oplatkového tsta.<br><a name=charolais></a><br><span class=novy>CHAROLAIS</span><br>- je bíle a~ krémov zbarvené plemeno hovzího dobytka, pocházející z Francie provincie Charolles a Nievre. Je to jedno z nejstaraích francouzských masných plemen. Legendy nazna ují, ~e dobytek byl znám ji~ v roce 878 p.n.l. a tento druh masa byl nabízen v obchodech v Lyonu a Villefranche v 16. a 17. století. Plemenná kniha byla zalo~ena v roce 1919. První importy zvíYat plemene Charolais do eské republiky se uskute nily v roce 1990 z Maarska. V roce 1992 byl u nás zalo~en první chov bezrohého typu nákupem z Kanady. Evropský (rohatý) i americký (bezrohý) typ se zapisují do stejné plemenné knihy, ale vzájemn se nekYí~í. Krávy a býci dosahují za pouhých 18 msíco hmotnosti 600 kg a vyzna ují se velmi kvalitním masem. Vedle plemene a vý~ivy je pro výslednou nezamnitelnou kvalitu masa rovn~ dole~itá bezstresová porá~ka, speciální zrání masa a originální francouzské bourání; ("APROS-Natural beef"). PYi dodr~ení tchto parametro je mo~no ji~ ve vybraných restauracích vychutnat minutkovou úpravu nejen z obligátní sví kové, ale i z dalaích ástí, kterým francouzatí gurmáni asto dávají pYednost, napY. speciální steaky ze slabiny ("oangle", "hamp"), z vysokého roatnce ("entrecote"), zadní ásti hYbetu ("rumsteck"), nízkého roatnce ("faux filet") i z vybraných ástí kýty ("tranche", "merlan"). <br><br><span class=novy>CHATOUILLARD BRAMBORY</span><br>- je historicky známá úprava brambor v prou~cích, které se získávají krouháním velkých hlíz podobn, jako kdy~ se loupe jablko. Vrvní fázi sma~í a jakmile za nou mnit barvu se vyjmou a po optném zvýaení teploty oleje se v nm prudce dosma~í dozlatova.<br><br><span class=novy>CHAVROUX PUR CHÉVRE</span><br>- francouzský delikátní pYírodní erstvý kozí sýr (150 g/45 K  - 08.06.06)). Chutí i konzistencí pYipomíná jemný tvaroh, ale vobec není cítit tzv. "kozinkou". Pro pokro ilé je jeat zajímavjaí je sýr Chévre du Poitou, který strukturou a vlá ností pYipomíná sýry typu hermelín. Má zrající jádro a velmi výraznou chue, navíc plíseH na povrchu. V kuchyni se skvle hodí k zapékání (200 g/119 K ). <br><br><span class=novy>CHEDDAR, EDAR / CHEDDAR CHEESE</span><br>- populární sýr povodem z vesnice Chessar z kraje Somerset v Anglii. Jde o pevný sýr z kravského mléka, který se vyzna uje stYedn ostrou voní a barvou od bílé, a~ do tykvov oran~ové. Oran~ové edary jsou barveny pYirodním barvivem nazývaným <a href="lexirA.html#annatto"target=_self>annatto</a>. edar je u~íván jako stolní sýr samotný (dezert), ale stejn je vhodný pro kuchyHskou tepelnou úpravu napY. pro sýrové kolá e, omá ky, polévky aj. <a name="cheescakes"></a><br><br><span class=novy>CHEESECAKES, SÝROVÉ KOLÁ E</span><br>- je newyorkský (americký) sýrový dort se smetanového sýru, který je jakousi obdobou italského tiramisu z mascarpone. Je to lahodný a sytý dezert o dvou, nkdy tYech vrstvách. Spodní vrstvu tvoYí krusta z rozdrobených suaenek a másla, na ní spo ívá krém ze smetanového sýra nebo jeho alternativy. Povrch zdobí poleva, nej astji pouze zakysaná smetany. Existují i rychlé <a href="../hypsladkuch/kolbu/kolbur0041.html"target="_self">nepe ené varianty</a>, ale kolá  v pravém newyorkském stylu se v~dy pe e. Pro ten nejjemnjaí je doporu ena vodní lázeH pro rovnomrné prope ení. Jde o i bez ní, ale výsledek je ponkud suaaí. Ka~dý cheescake se potom nkolik hodin chladí, aby správn zatuhl. Kolá  nesmí pYi pe ení zhndnout, propadnout se uprostYed nebo popraskat. Základní surovinou pro originální cheescake v USA je "cream cheese" neboli jemný krémový i smetanový, ale tvarohovitý sýr "Philadelphia" (Culinaria 250 g/129,50 K ). V naaich podmínkách ho mo~eme nahradit mkkým tvarohem, lu inou, ~ervé, smetanovým sýrem (napY. Fénix), neochuceným pomazánkovým máslem a v nejlepaím mo~eme pou~ít ji~ dostupné italské sýry <a href="../syr/syrr002.html#ricotta">ricotta</a> a <a href="../syr/syrr002.html#mascarpone">mascarpone</a>. Recepty na pYípravu rozných cheescakes - sýrových kolá o najdeme v kapitole DDK <a href="../hypsladkuch/kolbu/kolbuh.html"target="_blank"><b>>>ZDE<<<</b></a>.<br><br><span class=novy>CHESIRE / CHESIRE CHEESE</span><br>- sýr pocházející z kraje Chesire je jednim z nejstaraích anglický sýro pocházející a~ z 12. století. Je to vydatný sýr z kravského mléka, který pYichází na trh ve tYech druzích: bílý, ervený a modrý. Tento sýr má v Anglii velmi dobrou reputaci. Bílý (ve skute nosti je bled ~lutý) a ervený (meruHkov zbarvený) jsou si velmi podobné, rozdíl je jen v tom, ~e ervený druh je obarvený barvivem <a href="lexirA.html#annatto"target=_self>annatto.</a>. Jsou to mladé sýry, které promrné zrají 8 týdno a vyzna ují se polopevnou texturou, jemn pikantní pYíchutí a jakoby edarovou voní. Tzv. "farmáYský cheshire", je jen zYídka exportován, zraje 9 msíco a má bohataí a plnjaí voni. Modrý Cheshire se honosí krásn zlatavou barvou hmoty protkanou modrými ~ilkami. Je podobny sýru "stilton", ale má jemnjaí voni.<br><br><span class=novy>CHIANTY ( ti kyjanty)</span><br>- slavné italské ervené víno, pocházející ze Sieny z Toskánska. Prodává se v oplétaných lahvích typu "fiesco". PYi jeho výrob se asi 10% bobulí nechá zasychat na slám. B~né chianti je leh í, avaak sv~í a pYíjemné chuti. Podstatn vyaaí jakosti dosahuje "Chianti Classico", pocházející z pYesn vymezených poloh na pahorcích stejnojmenné oblasti. PatYí mezi nejlepaí italská vína. Je harmonické, plné a prospívá mu le~ení v láhvi. Zna kou kontrolovaného povodu je kohout na zlatém podkladu. Nejslavnjaí víno tohoto typu je z vinic Brolio (Castello di Brolio) firmy Ricasoli. K nám se dová~ejí hlavn vína firem Melliny a Ruffino. Ruffino má vtaí plnost. Mluvit o Chianti DOCG znamená mluvit o baronu Ricasoli. Byl to práv on, kdo v 18. století zveYejnil slo~ení Chianti Classico, na jeho~ základ vznikly témY o dvst let pozdji pYedpisy DOCG pro nejslavnjaí ze vaech druho italských ervených vín. Dnes odpovídá za inovovanou výrobu vína ve starobylých vinných sklepech Francesco Ricasoli, 32. baron z Brolia. Tato výroba je zalo~ena na dokonalé syntéze staletých zkuaeností s nejnovjaími vinaYskými odbornými znalostmi, nejmodernjaí sklepní technikou a úctou k toskánským vínom, z nich~ pochází. Chianti DOCG je silné víno se vyzna uje temn rubínov ervenou barvou, vybraným buketem a obsahuje 12 % alkoholu.<br><br><span class=novy>CHIFFERI</span><br>- italské tstoviny v podob malých ohnutých trubi ek; jsou taková drobná "kolínka".<br><br><span class=novy>CHIFFON, a la</span><br>- je ozna ení vzduané, na echraná smsi, která obvykle slou~í jako náplH napY. pro závin. Její lehkosti je dosa~eno tuhým snhem z bílko, s pYídavkem malého mno~ství ~elatiny.<br><br><span class=novy>CHILAQUILES</span><br>- mexický pokrm z tortill. Jsou to nakrájené tortilly duaené v pikantní smsi masa, zeleniny a vajec. Pokrm se vyskytuje v rozných obmnách.<br><br><span class=novy> CHILES, ILES</span><br>- jídla z paprik jsou svébytným produktem mexické kuchyn. Za chile pova~ují Mexi ané vaechny jídla s paprikami; my je zaYazujeme rozn. Papriky se zde vtainou pe ou a pojídají oloupané. Loupeme je po ope ení v troub, na roatu, na grilu nebo ope ením pYímo na plynovém kahanu a~ slupka z erná, pak ji zapaYíme v sá ku nebo oloupeme jeat horkou po studenou vodou z vodovodu. Mezi tato jídla lze zaYadit napY. zelené papriky - "chile verde", masové <a href="../hov/hovr0008.html"target=_self>"chile con carne"</a> s fazolemi, co~ je charakteristické jídlo z jednoho hrnce, zde nazývané "pucheros" nebo "sopas secas".<br><br><span class=novy>CHILL</span><br>- rychlé sní~ení teploty potraviny, tak jak je to jen mo~né napY. umístním nádoby s horkou kapalinou do ledové vody. Kdy~ je dosa~eno pokojové teploty vlo~íme pokrm do lednice.<br><br><span class=novy>CHILLI CON CARNE</span><br>- apanlsky znamená  chilli s masem . Toto jídlo je smsí nakrájeného nebo mletého hovzího masa, nakrájené chilli papriky nebo chilli práaku, (pYípadn obojího). Povodem je z Lone Star State - Texasu, kde je jednotn nazývají "mísa erveného" ("a bowl of red") a zde pokládají za hYích pYidávat do tohoto pokrmu fazole. Nicmén v mnoha ástech zem jsou v tomto pokrmu fazole nepostradatelné a pokrm se pro jistotu ozna uje "chili con carne with beans" - tj. s fazolemi. A jak si pYipravíme tuto pochoutku? Sta í kliknout na návody <a href="../hov/hovr0007.html"target=_self>Mexikánský guláa 3x</a><a name="chillisauce"></a><br><br><span class=novy>CHILLI OMÁ KA / CHILLI SAUCE</span><br>- existují dva druhy chilli omá ky:<li> ínský styl - pou~ívá chilli koYení, sol, ocet a má ostrou voni.<li>Singapurský a malajský typ chilli omá ky - je sms pálivé, sladké a slané chut, obvykle jeat dochucené zázvorem, esnekem a povaYením s vinným octem.<br><br><span class=novy>CHILLI OMÁ KA S ESNEKEM</span><br>- je pikantní ostrá omá ka z mixovaných chilli papri ek, esneku, soli a octa. Pou~ívá se bhem pYípravy jídel k jejich zostYení a ke zvýraznní pálivé chuti.<br><br><span class=novy>CHILLI OMÁ KA SLADKÁ</span><br>- je typická thajská omá ka sladce pálivé chuti. Pou~ívá se v~dy a~ v závru pe ení i grilování kuYat nebo jako dresink na ji~ hotová kuYata i rý~i.<br><br><span class=novy>CHILLI PRÁ`EK PIKANT / n. CHILLI-POWDER PIKANT / a. CHILLI-POWDER PIQUANT</span><br>- mletá sladká odroda chilli papri ek mexického typu pstovaných v Kalifornii. Pro svoji temn rudou barvu jsou oblíbené pYedevaím pYi grilování, pe ení a nakládání mas, dále do guláao, omá ek a mexických pokrmo.<br><br><span class=novy>CHILLI KA`MÍRSKÁ / CHILLI KASMIRI / DEGI MIRICH</span><br>- jde o ervenou papriku kaamírského povodu. Chilli je usuaeno, semena odstranna a suchá plodina je rozdrcena.<br><a name=chillipap></a><br><span class=novy> CHILLI PAPRI KY / n. CHILLIES / CHILLI PEPERS</span><br>- jsou plody pYedevaím exotických druho kYovitých paprik, rostoucích v tropech a subtropech Indie, íny, Thajska, Indonésie, Japonska, Vietnamu, Afriky, Ji~ní, StYední Ameriky a zvláat Mexika. Archeologické nálezy potvrdily, ~e domovem pálivých paprik byla Ji~ní Amerika, kde se konzumovaly ji~ v letech 7 500 pY. n.l. Pova~ují se za první zdomácnlou zeleninu v Americe. Ostré papriky obsahují více pal ivé látky "kapsicinu", dále barviva, silice, také vitamíny (C, karotén, B), minerály apod. Rod "Capsicum" obsahuje více ne~ 100 druho. Pálivost u chilli se mYí ve "Scovillových jednotkách", kde 1500 jednotek SHU odpovídá obsahu kapsaicinu 0,01%. V Ji~ním Mexiku byla z indických semínek vyalechtná papri ka "Bhut Jolokia", která v opakovaných testech vykázala pYes milion SHU ( Scoville heat units ). Má tedy témY dvojnásobek hodnoty, kterou se dYíve honosila její sokyn jménem "Red Savina". Ta dosud v ~ebYí ku pálivosti vévodila se svými 577 000 SHU jednotkami. Odrodu Bhut Jolokia ("chilli démon") mo~eme najít také pod názvy "Naga Jolokia", "Bih Jolokia", "Borbih Jolokia". Jednotky UBH chilli papri ek: sladká paprika 0, papri ka pimento 300, papri ka jalapeHo 5 500, papri ka serrano 14 000, cayenský pepY 40 000, tabasco 45 000, papri ka habanero 225 000, papri ka red savina habanero 500 000, papri ka bhut jolokia 1 000 000, istý kapsaicin 15 000 000. Jednotlivé názvy jsou dány místem pstován, tj. pYírodním podmínkami. Plody a výrobky z tchto druho bývají nazývány napYíklad: ervený pepY, paprika, kayenský pepY, chilli, capsicum, sladký pepY, indiánský pepY, apanlský pepY a pod. Druh "roketo" - se pstuje v tropických oblastech Ji~ní a StYední Ameriky a pou~ívá se k pYíprav pokrmo jako "tamales", "chilli con carne" nebo k pYíprav "tabaska". Dalaí druhy se pstují v obdobných klimatických oblastech po celém svt. Papri ky chilli urychlují spalování kalorií v organizmu a~ o 25 %, ale mají i výrazné zdravotní ú inky. NapY. zahYátí vyvolané po po~ití chilli zposobuje uvolnní hlenu, istí dýchací cesty, pYispívá k lé b kaale a rýmy. Chilli zvyauje mno~ství ~alude ních kyselin, ím~ nejen zajiaeuje jejich dostate né mno~ství, které zlikvidují bakterie z potravy, ale podporují i dobré trávení. Pálivé chilli pYízniv ovlivHují krevní obh a mo~e pYispívat k pYedcházení krevních sra~enin atp. Nedoporu uje se je pou~ívat pYi podrá~dném ~aludku a nemocích stYev (napY. hemeroidy), ale v pYimYených dávkách posobí na ~aludek pYíznivji ne~ pepY. Platí obecné pravidlo " ím jsou chilli papri ky menaí a ervenjaí, tím jsou také ostYejaí." PYi kuchyHské úprav mo~eme jejich pálivost mírnit odstranním semínek a propráním du~iny pod tekoucí vodou. Asijatí kuchaYi vyva~ují pálivost pokrmo obsahující chilli úmrným pYídavkem cukru. V dalaích pokrmech chilli papri ky kombinujeme zpravidla se sladkou paprikou. asto se pYidávají do pokrmo celé plody. Na porce pro 4 osoby sta í 1-2 ks. PovaYíme je a pak vyjmeme. Hodí se do guláao, zelných pokrmo, mexických, indických a ínských jídel, dratkové polévky, duaených smsí zeleniny, rý~ových pokrmo aj. NejpestYejaí nabídka je v Latinské Americe. Druhy jako "jalapeHo", "habanero", i lampionchilli (ostré a jeat ostYejaí) se u nás erstvé shání velice obtí~n. Trochu lepaí je to s italskými "peperoncini" je~ jsou kulaté a~ podlouhlé, erstvé i suaené, stYedn ostré, ale velmi aromatické. Obchody s asijskými potravinami nabízejí nkdy erstvé "thajské chilli" liaící se barvou i tvarem. Nejlépe kdy~ s nimi pracujeme v rukavicíh a hlavn dáme pozor na o i. Pokud jídlo v ústech pYília pálí, pomo~e mléko nebo jogurt.<br><br><span class=novy> CHIMICHURI OMÁ KA / n. CHIMICHURRI / a. CHIMICHURRI</span><br>- je hustá bylinková omá ka, která je v Argentin tak oblíbená, jako v Americe nebo u nás ke up. Chimichurri je sms olivového oleje, vinného octa a jemn nasekané petr~elky, oregana, cibule a esneku. Sms je pak okoYennéná solí, cayenským a erným pepYem. Je pou~ívána ke grilovaným masom a k pYíprav dalaích rozli ných pikantních jídel.<br><br><span class=novy> CHIMICHURI - KOXENÍ / n. CHIMICHURRI / a. CHIMICHURRI</span><br>- pYíjemná argentinská, nepYília ostrá, vlo kovitá sms koYení ur ená na typický argentinský salát ze sekaných okurek, póru, cibule, raj at, paprik a bylinek. Její pou~ití je vaak mnohostranné. Slo~ení - suaený pórek, cibule, paprikové vlo ky sladké i pálivé, petr~el, pepY, esnek, oregano, aromatické byliny a moYská sol (18 %). Obsah ingrediencí ji dovoluje pou~ít k dochucení vaech typo polévek, na minutky, vaje né pokrmy, na pe en (zvl. skopové), na tvarohové a sýrové pokrmy, na saláty z erstvé zeleniny, dokonce i k ochucení bramborové kaae, rý~e, pohanky, fazolí.<br><br><span class=novy>CHINKALI</span><br>- gruzínské pelmen.<br><br><span class=novy>CHIPSY, IPSY / a. CHIPS</span><br>- obecn jsou tak ozna ovány brambory jemn nakrájené na plátky nebo i na tenké hranolky ("French fries"). V Severní Americe, krom Newfounlandu, se slovem "chips", v Anglii nazývané "crips", brambory, které jsou pYipraveny fritováním, tj sma~ením v pYebytku oleje ("deep-fried") velmi tenkých plátko brambor. V Austrálii, Novém Zéland a Ji~ní Africe se slovem "chips" mohou myslet jak bramborové lupínky tak bramborové hranolky. Jsou zde také nazývány "hot chips" nebo v Ji~ní Africe "slab chips" (afrikánsky slups = "mkký"). <br><br><span class=novy>CHITARRA</span><br>- italské tstoviny, v pYekladu "kytara", mají tvercový tvar a jsou pojmenovány podle dYevného rámu, na kterém jsou krájeny. <br><br><span class=novy>CHLÉB CELOZRNNÝ</span><br>- je pe ený z obilného arotu nebo z mouky vymleté na 96% (minimum stanoveno na 80%). ím ni~aí je stupeH vymletosti, tím má mouka svtlejaí barvu. Celozrnné mouky obsahují vaechny ásti zrna a stupeH vymletí se blí~í k hdnotám blízkým 100 %. Pe ivo proto obsahuje vaechny prospané látky z celého zrna (otrub, klí ko i endospermu). Jsou to zejména cenné bílkoviny, nerostné solí (~elezo, vápník) a vitamíny skupiny B, které pYi ni~aím stupni vymletosti odpadají do otrub. Krají ek celozrnného chleba obsahuje 293 kJ (70 kcal). Pro zna ný obsah vlákniny je celozrnný chléb sice o nco hoYe stravitelný, ale naopak podporuje pravidelnou stolici a prospívá zubom. V obchodech mo~eme nalézti chléb Graham, grahamové ve ky, Vita, Moskevský i Kyjevský chléb a celozrnné pe ivo, napY. grahamové rohlíky, kornspitz, multirohlík i celozrnné dalamánky.<br><br><span class=novy>CHLEBOVNÍK / JACKFRUIT / ANOCARPUS INTEGRIFOLIA</span><br>- toto ohromné ovoce bývá k dispozici bhem ervna a ervence. UpozorHuje na sebe svým vzhledem a charakteristickým aróma. V kuchyni se pou~ívá jako zelenina v dob, kdy je zelené nebo jako ovoce, kdy~ je zralé a praská jejich slupka. Nejlépe, kdy~ je chlebovník pYipravován nkým, kdo s tím má ji~ zkuaenosti, jinak mohou nastat u nenavyklých strávníko ~alude ní potí~e. Jeho jádra mohou být pe ena jako kaatany.<br><a name=chmeli></a><br><span class=novy>CHMELI - SUNLI KOXENÍ / n. CHMELI - SUNELI / a. CHMELI - SUNELI</span><br>- mletá sms vonných bylinek z arménské, gruzínské a vobec zakavkazské kuchyn. Je sou ástí smsi koYení <a href="lexirA.html#adzika"target="_self">"ad~ika"</a>. Obsahuje hlavn bazalku, koriandr, kopr, papriku, celerovou a petr~elovou nae, saturejku, mátu, bobkový list, pískavici, majoránku apod. Sms pou~íváme pYedevaím pYi nakládání vaech typo mas, ale hodí se i na mletá a duaená masa, pYi pYíprav fazolí, omelet, saláto, do pomazánek, zeleninových a luatninových polévek aj. Má mít zelenavou barvu.<br><br><span class=novy>CHMELOVÉ VÝHONKY, CHMELÍ EK</span><br> - se u~ívaly ji~ ve stYedovku jako zelenina. Mladé výhonky chmelu, ili "chmelný chYest" se sklízí z jara, kdy jsou nejmén 4 mm silné a jejich délka nepYesahuje 80 mm. SklízeH probíhá od poloviny do konce bYezna tj. celkem asi 4 týdny podle po así v probhu provádného Yezu chmelových keYo. V Belgii se údajn ji~ od roku 1983 chmelové výhonky pro trh rychlí ve vytápných prostorách. V kuchyních se pYidávají do erstvých i teplých saláto s roznými zálivkami.<a name=choisum></a><br><br><span class=novy>CHMIREK</span><br>- dYívjaí ozna ení malého mno~ství suroviny naaich babi ek, napY. chmirek aafránu znamená - snítku, chloupek, chmýYí ko. <a name=snapper></a><br><br><span class=novy>CHGAPAL ERVENÝ / a. RED SNAPPER / fr. VIVANEAU CAMPÉCHE / ap. PARGO DEL GOLFO / port. CUCIANO DI GOLFO / indonés. IKAN KAKAP MERAH, BAMBANGAN / lat. LUTJANUS CAMPECHANUS</span><br>- je dravá ryba ~ijící v hejnech, v hlubokých pobYe~ních vodách a je velmi vyhledávaná pro své chutné maso. Red Snapper se v nkolika druzích vyskytuje po celém svt; u pobYe~í Atlantiku i Pacifiku. Nejvíce je loven v Mexickém zálivu, u pobYe~í Alabamy a Floridy. V latinskoamerické apanlatin je ryba nazývána "Huachinango" nebo "Pargo". V Indonésii, zejména na SumatYe a Sulawesi, je loven druh "Lutjanus bitaeniatus" neboli "Indonesian snapper", indonésky nazývaný "Kakap Merah" neboli "ChHapal indonéský". U rybáYo je tento druh ryb velmi oblíben pro svou velikost, vynikající chue masa a zajímavou tr~ní cenu. Obvykle se loví jedinci o hmotnosti kolem 2 kg, ale neobvyklé nejsou ani 10 kg úlovky. Trofejní ryby dosahují hmotnosti 15 - 20 kg. Pro své chutné maso a oblibu je pomrn drahý a tak asto bývá v restauracích nahrazován jinou rybou. Ve specializovaných rybárnách bývají v prodeji chlazené celé ryby menaí velikosti.<br><br><span class=novy>CHOI SUM / n. CHOI SUM /a. CABBAGE HEART/ ín.mandarin. YOU CAIXIN /lat. BRASICCA CHINESSIS</span><br>- je kantonské slovo ozna ující zelí podobající se spía apenátu i (anglicky "cabbage heart" - srdí ko zelí. Je to len rodu "Brasicca", se kterým je spojeno existencí olejnatého semínka. Jde vlastn o zeleninu "dvojího" u~itku. V kuchyních pou~íváme jeho syt zelený vej itý list k posypání pokrmu, i tenký du~inatý stonek s jemnými drá~kami k restování a duaení. Rostlinka dokonce kvete ve svém stYedu jasn ~lutými kvítky a proto se ji Yíká i " inské kvetoucí zelí". Má pYijemné aroma a po správném uvaYení má zostat chrupavá. Pou~ívá se do polévek, na sma~ení bu samotná napY. s ústYicovou omá kou nebo ve smsi s jiným ingrediencemi. Dalaí povídání o rostlince a její a obrázek je <a href="http://www.evergreenseeds.com/evergreenseeds/choysum.html"target="_blank">zde</a> <br><a name="cholesterol"></a><br><span class=novy>CHOLESTEROL</span><br>- Yadíme mezi látky rostlinné i ~ivo iané povahy nazývané <a href="lexirS#steroid"target="_self">steroidy</a>. Jsou pro ~ivot a fungovaní organismu nevyhnutelné. ím mén cholesterolu potrava obsahuje tím více si ho tlo vyrobí. Je nezastupitelný pYi tvorb ~lu i, ~lu ových kyselin, sexuálních hormono, pYenos nervových vzrucho, výchozí látkou pro tvorbu bun ných stn; ka~dá buHka ho doká~e vyrobit. Cholesterol se tedy u lovka nachází v ka~dé buHce tla a je jejím základním stavebným kamenem, navíc tepeln ochraHuje membrány bunk a nervová vlákna, pomáhá pYemn na vitamínu D v ko~i vystavené slune nímu svtlu. Je podobný zmklému vosku. PYednostn je vytváYen v játrech, pak ve výstelce tenkého stYeva a jak bylo Ye eno i samotnými buHkami. Organismus produkuje potYebný cholesterol tzv. "endogenní". V tle lovka se nalézá asi 25 g cholesterolu v krevním obhu, v játrech a ve stn stYev, dalaích asi 50 g je ulo~eno v tukové tkáni, ko~i a kosterních svalech. PYi stanovení hladiny cholesterolu v krvi napY. lékaYem, je ze zjiatného mno~ství 85% endogenního povodu a jen zbytek 15% je dodáno potravou. Zdrojem "potravinového cholesterolu" je maso, drobe~, ryby, plody moYe a mlé né produkty. Vysoký obsah potravinového cholesterolu v potravinách úzce souvisí s "arteriosklerozou", tj. vytváYením tzv. "arteriosterických plako" (deati ek) v krevním obhu, které pak sni~ují nebo mohou úpln blokovat protok krve v obhovém systému. Zablokování vn itých tepen se projeví srde ním infarktem. Usazeniny snadno vápní, jsou kYehké, drobí se a mohou se krevním Ye iatm pYemístit na jakékoliv místo a zposobit jeho ucpání (napY. mozkovou mrtvici). Cholesterol je tukové povahy a proto ve vodním prostYedí nerozpustný. Rozptýlení do vodného prostYedí krve mu pomáhá spojení s nosi em nazývaným "apoprotein". Nosi  vytváYí s cholesterolem slo~ený útvar hydrofilní "lipoprotein", ve vodném prostYedí krve ji~ rozpustný. Hustota tchto spole ných útvaro (cholesterol + apoprotein = lipoprotein) je dána hustotou vázaných "apoproteino" a tak rozliaujeme tzv. LDL-cholesterol s nízkou hustotou ("Low Density Lipoprotein") nazývaný pYiléhav "ZLÝM cholesterolem" a HDL-cholesterol s vysokou hustotou ("High Density Lipoprotein") nazývaný "DOBRÝM cholesterolem". Pro  tomu tak je ?<br><a name="zly"></a><li>"ZLÝ" nebo-li LDL-cholesterol - putuje v hlavním toku z jater a~ k buHkám tkání a v probhu této pYepravy se jeho nadbytek ukládá se na stnách tepen.<a name="dobry"></a> <li>"DOBRÝ" nebo-li HDL-cholesterol - posobí naopak jako koat, tj. zbavuje tepny pYebyte ného cholesterolu a dopravuje ho do jater k likvidaci.<br>PYi krevním testu na stanovení obsahu cholesterolu (zjiaeování pYípadné "hypercholesterolémie"), nám v laboratoYi zjistí obsah celkového cholesterolu, LDL cholesterol, HDL cholesterol a triglyceridy (tuky). V~dy podstatn vyaaí koncentraci v krvi má LDL-cholesterol (cca 3 mmol/l), zatím co HDL-cholesterol má koncentraci cca tYikrát ni~aí (1 mmol/l). Je to proto, ~e hlavní tok cholesterolu z jater ke tkáním se uskute Huje pomocí LDL-cholesterolu. Je tYeba, abychom znali své hodnoty cholesterolu, proto~e pokud máme HDL pYília nízký nebo LDL pYília vysoký, mo~e to znamenat, ~e smYujeme k srde ním potí~ím a musíme si za ínat pe liv vybírat potravu. Optimální hladina cholesterolu u dosplého lovka by nemla pYesáhnout 5,2 mmol/l. Za zvýaenou hladinu cholesterolu se pova~uje hodnota od 5,2 do 6,2 mmol/l. Hodnoty nad 6,2 mmol/l se pova~ují za vysoké a nad 7,8 mmol/l ji~ za velmi rizikové. Existuje Yada faktoro ovlivHujících hladinu osobního cholesterolu. Jsou to stravovací zvyklosti (pYeva~uje-li potrava ~ivo ianého povodu), vk (nad 50 let), váha (obezita), pohlaví (mu~), ddi né pYedpoklady, nemoci (cukrovka) a ~ivotní styl (stres, kouYení, alkohol, málo intenzivního pohybu). Jak si mo~eme pomoci? Jak bylo nazna eno mo~eme omezit potravinový cholesterol výbrem potravin (dietou) neobsahující s <a href="lexirT.html#tuky"target="_self">tuky s vysoký obsahem nasycených kyselin</a> (~ivo iané a ztu~ené rostlinné oleje) a to pYesto, ~e samotné tuky neobsahují cholesterol. Potrava ~ivo ianá jako vaje né ~loutky, ervené maso, drobe~, ryby, moYské plody a plnotu né mlé né výrobky obsahují cholestrolu hodn. Potrava z rostlin jako je ovoce, zelenina, obilniny, oYíaky a semena cholesterol neobsahují. Avaak pozor na potraviny obsahující pYespYília rostlinných hydrogenovaných (ztu~ených) rostlinných olejo, a na nkteré oleje jako je palmový a kokosový olej nebo na avokadová i jiná vysoce tu ná jídla rostlinného povodu (!).<br><br><span class=novy>CHOP SUEY - KOXENÍ / n. CHOP SUEY / a. n. CHOP SUEY</span><br>- mletá sms koYení na pYípravu ínského pokrmu, který je sou ástí mezinárodní kuchyn. Je to sms kuYecího masa, rozných druho zeleniny, bambusových výhonko a nudlí nebo rý~e a uvedeného koYení. Slo~ení - cibule, kurkuma, zázvor, chilli, citrónová kora, sms koYení pti voní, hroznového cukru, soli a malého mno~ství glutamanu sodného. KoYení mo~eme pou~ít i na pYípravu pokrmo jiných typo ínské kuchyn, na sójové maso apod.<a name=choron></a><br><br><span class=novy>CHORON OMÁ KA</span><br>- je francouzská omá ka pojmenovaná po francouzkém kuchaYi Alexandru Etienne Choronovi pocházejícícho z Caen. Byl hlavním kuchaYem ve známe restauraci Voisin v PaYí~i na konci 19 století. Jde vlastn o holandskou resp. béarnskou omá ku, která je naro~ovlá od pYidaného raj atového pyré a ochucená estragonem. Je podávána k drobe~í, rozným masom, v etn rybího. Postup pYípravy viz recept v DDK <a href="../om/omr0021.html"target"_self"><b>ZDE</b>.</a><br><a name=chorba></a><br><span class=novy>CHORBA, `ORBA</span><br>tuniská ostYe koYenná chutná polévka s rybím nebo skopovým masem, zahuatná tstovinami. V Turkmenii se polévka aorba, (obdoba uzbecké "aurpy", se asto pYipravuje jen z vody, masa a cibule.choriatiki, salát z raj at, okurek, kozího sýra feta a erných oliv.br><a name=chorioatiky</a><br><span class=novy>CHORIATIKY</span><br> - je velmi oblíbený Yecký, salát z raj at, okurek, kozího sýra feta a erných oliv.<br><a name=chorizo></a><br><span class=novy>CHORIZO `PANLSKÉ</span><br>- jsou pikantní paprikové klobásy, které jsou vyrobeny z hrub nasekaného vepYového masa a slaniny, okoYenné s paprikou a solí. Je pou~ívána jak paprika sladká, tak i pálivá, podle po~adované pikantnosti výrobku. Paprika je zejména ve apanlské a portugalské variant obarví syt do ervena. Existuje vaak snad stovky krajových variant apanlského choriza; jsou uzené i syrové, obsahují esnek, bylinky a dalaí pYísady. V nkterých oblastech se do ní pYidává i sherry a suaí se na vzduchu. Podle toho jaká paprika chilli byla pou~ita rozeznáváme chorizo více mín pikantní, nkdy i opravdu ostré. Chorizo je mo~né pYidat do pokrmo a vaYit, nebo ho nakrájet na tenké plátky a podávat jako tapas.Klobásky jsou pou~ívány nakrájené na sendvi ích, duaené v jable ném "cideru" nebo v jiných silných alkoholických nápojích, jako je napY. "Aguardente" nebo také ope ené nebo sma~ené. Jsou pou~ívány ke snídaní i jako surovina do dalaích pokrmo (napY. do <a href="lexirp.html#paella"target="_self">paelly</a>). NáplH klobás mo~e bý také vyyu~ita jako náhrada za mleté hovzí a vepYové maso. Podobné klobásy jsou vyrábny v Yad zemí napY. v Portugalsku ("Chouriço"), Latinsko-amerických zemích, USA, Filipínách ("Longaniza"); také u nás se jim podobají nkteré kvalitní a pikantní paprikové klobásy ze Slovácka, kterými mo~eme chorizo v receptech nahrazovat.<br><a name=chrest></a><br><span class=novy>CHXEST, `PARGL, HROMOVÝ KOXEN / a. ASPARAGUS / n. SPARGEL / fr. ASPERGES / it. ASPARAGO / ap. ESPÁRRAGO, PERICO / rus. SPAR}A / lat.ASPARAGUS OFFICIONALIS L.</span><br>- je pova~ován za zeleninu králo a bývají mu pYi ítány afrodizikální ú inky. ChYest pstovali u~ staYí Egypeané a Xímané. Údajn byl oblíbenou pochoutkou i známého Yímského gurmána Lukula. Do Evropy se dostal pYes Holandsko okolo roku 1800 a velmi rychle se jeho pstování rozaíYilo. V Evrop se více rozaíYil a~ v 15. století, kdy jej za ali pstovat francouzatí mniai. Za zmínku ale stojí, ~e je povodn vaak zaujal nikoli jako zelenina, nýbr~ jako lé ivá rostlina.ChYestové plantá~e ml na svém honosném zámku ve Versailles také Ludvík XIV., jen~ se spolu s markýzou de Pompadour, která si tuto dietní zeleninu rovn~ oblíbila, pYi inil o to, ~e se chYest stal vylo~en módní potravinou. PatYí mezi rostliny liliovité podobn jako cibule a esnek. Známe dva druhy chYestu: blený (oblíbený v Belgii a Francii) a neblený neboli "zelený chYest" (Anglie). Zelený chYest má výraznou zeleninovou chue a vyaaí podíl vitamínu C, chYest blený je vaak jemnjaí. Mladé rostliny jsou zakrývané zeminou a pokud tak tomu není na svtle zhndnou a zhoYknou. Je to sezónní zelenina, která je v Evrop erstvá na trhu v probhu 7-8 týdno. Mo~e být sklízen od konce dubna a za átku kvtna do konce ervna. Do velkých obchodo a lahodkáYství bývá k nám dová~en z jiných zemí (napY. Mexika, Ji~ní Afriky, íny) i mimo toto období. Ideální délka pruto je asi 22 cm a platí: " ím tlustaí tím lepaí". ChYest má vysokou vý~ivnou i pYi nízké kalorické hodnot a je proto skvlý pro reduk ní diety.Obsahuje velké mno~ství betakarotenu - provitaminu vitaminu A, vitamin E a C a vitaminy skupiny B, jako je: thiamin (B1), riboflavin (B2), pyridoxin (B6), biotin (H) a niacin (B3), kyselina pantotenová (B5) a obsahuje velké mno~ství kyseliny listové (B9). Ze stopových prvko je hojn zastoupen draslík a zinek, dále fosfor, ~elezo, jód a sodík. V kuchyních jsou oblíbené jeho vyblené ty inky asi 20 cm dlouhé a silné 1 a~ 2 cm. PYi nákupu chYestu je tYeba dbát pozor, aby byl pevný a napjatý a hlavi ky byly pevn zavYené, pokud se otevírají byl chYest sklizen pozd. Práv nejjemnjaí ástí pro náa jazý ek jsou hlavi ky chYestu. PYi pYíprav blený chYest od hlavi ky dolo ostrým no~em, nejlépe vaak akrabkou na brambory, oloupeme a dYevnatý spodek odYízneme. Kde to místo je nejlépe poznáme, kdy~ ty inku zlehka ohneme asi tak 2,5 cm od konce a v namáhání v ohybu pomalu pokra ujeme a~ ty inka na tom správném míst praskne. Zelený rychlený chYest neloupeme! Aby o istný chYest zostal pkn bílý, musíme jej ihned vaYit. Není-li to mo~né, zabalíme jej na krátkou dobu do navlh ené utrky a dáme do chladni ky. Pro vaYení a duaení bereme pokud mo~no stejn silné a dlouhé ty inky, které asi po osmi kusech svá~eme na dvou místech nití a vkládáme do vaYící vody s trochou cukru a másla. O iatný a chYest mo~eme také pYed vaYením nebo duaením nakrájet na vtaí kousky. V tomto pYípad pYidáváme hlavi ky vaYit a~ krátce pYed zmknutím nakrájených ty inek chYestu. Nej astji se chYest vaYí a podává s máslem, s holandskou, maltézkou nebo smetanou omá kou apod. Velmi oblíbená je napY. chYestová krémová polévka nebo chYest zape ený se sýrem. Výborný je také do saláto, tstovin, na pizzu, zape ený nebo jako pYíloha k masovým pokrmom. PovaYený chYest pak mo~eme pou~ít sice pro pYípravu dalaích pokrmo, vynikající je ovaem samotný s nastrouhaným sýrem nebo pYelitý trochou rozpuatného másla a posypaný strouhankou. O chYestu najdeme na internetu spoustu informací ve vaech jazycích, esky napY.<a href="http://www.zapalena-kucharka.cz/chrest.html"target="_blank">ZDE</a><a name=chrom></a> ChYest posobí pozitivn na srdce, krevní obh i nervovou soustavu, pomáhá pYi lé b chorob mo ových cest nebo poruchách funkce ledvin, jater i ~lu níku. Díky vysokému podílu vlákniny je vhodnou prevencí rakoviny trávicího ústrojí, je navíc velmi dobYe stravitelný a pro nízkou energetickou hodnotu (na 100 g / jen 17 kcal) je u~ite ný pYi reduk ních dietách. Obsahuje velké mno~ství bílkovin, vlákniny a vody, ale málo sacharido a tuko. Je také významným zdrojem vitamino C, B, A, E, hoY íku a ~eleza. Údajn také posobí jako afrodiziakum. Pstoval se i u nás v Ivan icích, ale známé jsou chYestárny slovenské firmy <a href="http://www.asparagus.sk"target="_blank">"Asparagus, Vel´ké Leváry"</a>, které patYí taky mezi nejvýznamnjaím producenty ve stYední Evrop. Ve vále ných dobách a za socialismu byl nahrazen vý~ivnjaími a "prakti tjaími" plodinami, které navíc nebyly tak náro né na skladování. Obliba chYestu zejména v západní Evrop rok od roku stoupá a tzv. "chYestovou ili aparglovou sezónu" si u~ívají ve velkém zejména naai sousedé v Nmecku a Rakousku. I u nás ale dochází v posledních letech pYímo k jeho zmrtvýchvstání, o em~ svd í nejen to, ~e se z nóbl restaurací nenápadn pYesunul do b~né eské kuchyn, ale také se poYádá mnoho akcí a oslav s touto delikátní zeleninou pYímo spjatých. Zatímco jeat nedávno jste mohli koupit chYest nejspía v supermarketu, kam byl dovezen odkudsi z ciziny, dnes ho mo~eme poYídit tYeba na farmáYských trzích nebo nejlépe ertvý pYímo na farmách, kde se pstuje. ChYest býval dYíve dostupný jen pro bohaté. Jeat v roce 1990, kdy promrná mzda nebyla ani 3000 K , stál 1 kg chYestu více ne~ 100 K s. Nové zposoby pstitelství na velkých plochách pYi pou~ití strojních mechanizmo vaak umo~nily sní~it cenu této  císaYské zeleniny natolik, ~e dnes ji~ mo~e obohacovat jarní jídelní ek nás vaech. <br><br><span class=novy>CHRÓM</span><br>- se zapojuje do mechanismo vedoucích ke sni~ování obsahu krevního cukru a cholesterolu. V pYírod se vyskytuje v nkolika formách. Biologicky významný je trojmocný chróm, který není toxický na rozdíl od karcinogenezního aestimocného. V tle je ho mén ne~ 1 mg. PYíznakem "nedostatku" mo~e být celková únava, vyaaí krevní tlak, vyaaí hladina cholesterolu a cukru v krvi (pYi psychickém zatí~ení). "Biochemická aktivita" trojmocného chrómu je spojena s metabolismem cukro. Zesiluje ú inek inzulínu pYi vstYebávání a vyu~ití <a href="lexirG.html#glukosa"target="_self">glukózy</a>. Za~ívací ústrojí doká~e vstYebat jen asi 3% potravou pYijatého chrómu. Vyskytuje se hlavn ve slupkách semen.<br><br><span class=novy>CHUDÍ RYTÍXI</span><br>- pe ené podlouhlé buchty z vaYených brambor pro postní období.<br><br><span class=novy>CHUMUS /HUMUS / KICHERERERBSEBCREME</span><br>- je ochucený cizrnový krém. Krémovou omá ku (dip) pYipravíme rozmixováním uvaYené <a href="lexirC.html#cizrna"target=self>cizrny</a> do které pYidáme 100 %-ní pastu z rozmlnných sezamových semínek tzv. <a href="lexirT.html#tahini"target=_self>"tahini </i></a>, esnek, citrónovou aeávu, olivový olej, pepY a tabasco. Je pova~ována za národní jídlo Izraele, ale je oblíbená ve vaech arabských zemích Blízkého Východu, stejn jako na Balkán (napY. v Xecku) i Severní Africe (Egypt). Podobn jako samotná tahini je podávána v arabském chlebu pita nej astji jako pYedkrm nebo mezichod nebo pYíloha k pokrmu <a href="lexirF.html#fafalel"target=_self>"falafel"</a>. Tahini pro chumus je u nás ji~ b~n k dostání ve vtaích supermarketech a v obchodech se zdravou vý~ivou.<a name="churros"></a><br><br><span class=novy>CHURROS, `PANLSKÁ KOBLIHA</span><br>- jsou pYipravovaná sma~ením ty inek z odpalovaného, nkdy i bramborového tsta, nkdy ve tvaru delaích spirálových sto ených nebo do kruhu spojených vále ko hvzdicového proYezu. V nkterých oblsatech mají oblibu v churros tenkých a na povrchu hladkých. Nej astjaí hvzdicový proYez získají po protla ením tsta pYes hvzdicovou hubici cukráYského sá ku pYímo do rozpáleného oleje a usma~eny dozlatova. Pak jsou obaleny v cukru. Mají sice svoj povod ve staré ín, ale evropská verze pochází ze `panlska. Jsou oblíbeny také v celé Latinské Americe, Francii , Portugalsku, v USA a ve apanlsky mluvících Karibských ostrovo. Jsou nej astji podávány v kavárnách k snídani spolu s ostrou horkou okoládou, do které se namá ejí, nebo ke sva in a pod. Jsou také pYedmtem rychlého ob erstvení v pouli ních stáncích prodava o a to zejména v Latinské Americe. Pe ivo dostalo jméno podle svého tvaru, jen~ pYipomíná rohy plemene ovcí Churro chovaných v travnatých oblastech apanlské Kastilie. Ve `panlsku existují dva typy churros. Jednim je typ ty inky tenký nkdy in (and usually knotted) a druhým zvláae populárním v Madridu, je naopak dlouhý, tlustý (Porra) <br><br><span class=novy>CHURRASCO, BRAZILSKÉ BARBECUE</span><br>- je brazilský zposob pYípravy rozných druho mas. Zposob pYípravy pochází z jihoamerických pamp, kde gau ové opékali maso nabodnuté na jehlách nad ohnm, dnes ji~ grilem. Maso bhem grilování je prob~n odkrajováno a tak porce jsou stále erstvé a teplé. "Churasqueros", kteYí maso grilují i podávají, procházejí neustále mezi stoly a nabízejí jednotlivé jehly s grilovaným masem. V jedné ruce dr~í jehlu a druhou krájejí a host si plátek masa sám odebere. Jehla je pYidr~ována v malé misti ce podporného tácku ("table de apoio"), kam stéká pYípadný tuk i aeáva. Churasco se stalo velice populárním a dalo vznik restauracím ("churascarias") které se na toto brazilské barbecue specializují a které jsou te roztrouaené nejen po celé Brazilii, ale i v mnoha jiných zemích. Tmto restauracím se také Yíká "churrascaria de rodízio", neboli rotující barbecue. Nejoblíbenjaí masa jsou vepYová panenka, vrchní aál, sví ková a brazilská specialita  the hump of the Brahman bull  hrb bráhmanského býka neboli zebu. S masem se podávají jednoduché saláty a pYílohy jako marinované zeleniny, rý~e, restované nebo pe ené brambory a farofa, co~ ze jídlo z pra~eného manioku. Churrascaria radizios jsou mimo Brazilie nejpopulárnjaí ve Spojených státech a to proto, ~e Ameri ané mají rádi bufety a také díky cenám masa si to tam mohli dovolit. Churrascaria rodizios se toti~ nedá provozovat jinak ne~ zposobem  all-you-can-eat (snz co zmo~ea) a to by mnohé restaurace v esku nejspíae zruinovalo. Povodn se toto maso napíchané na velké kovové apízy grilovalo v jám v zemi. Jediným koYení byla hrubá sol. Ka~dý gau o ml svoj churasco no~ kterým si z masa odkrojoval kousky podle svého pYání. V Ji~ní Brazilii mají lidé toto barbecue na zahrad v jámách vyzdných cihlami, nebo je mají zabudované do zdi s okraji z ozdobných dla~di ek a tímto pokrmem pak oslavují jakoukoli slavnostní pYíle~itost.<br><a name=chutney></a><br><span class=novy>CHUTNEY</span><br>- jsou husté indické koYenné omá ky, které se vtainou pYipravují z ovoce, Yíd eji ze zeleniny, obvykle s octem, koYením a solí. Chutney mo~e být sladké, kyselé, jemné nebo ostré. Konzistence mo~e být kouskovitá a~ krémov hladká a koYenní jemné a~ velmi ostré. Pou~ívá se jako pYíloha k masitým pokrmom nebo sýrom, mo~e být i sou ástí duaeného nebo vaYeného pokrmu. Kdy~ smícháme jakékoli chutney s jogurtem, vyrobíme vynikající pomazánku, kterou mo~eme mazat napY. na chléb. Zajímavá jsou sladká chutney, která se ma~ou na indické chlebové placky. My je mo~eme vyzkouaet tYeba k tvrdým sýrom. PYíprava chutney je velmi jednoduchá, spo ívá pouze ve smíchání surovin a jejich pozvolném duaení, dokud nezhoustnou. Chutney mo~eme pYipravit do zásoby a skladovat v uzavYených skleni kách bez pYístupu vzuduchu. Podáváme ho stejn jako ke up, nejlépe v malých miskách , které pYi jídle polo~íme na stol, aby si ka~dý host mohl podlou~it sám. <br><br><span class=novy>CHUd</span><br>- chueové receptory na jazzyku lovka pYi jídle rozeznávají pt chutí  slanou, sladkou, kyselou, hoYkou a umami neboli silnou chue bílkovin. Tyto receptory jsou nerovnomrn rozmístny v chueových pohárcích, které se nacházejí pYedevaím na jazyku, ale také na patYe a v krku. Chueových pohárko má lovk 500-10000. Dosledkem tohoto pomrn velkého rozptylu je, ~e citlivost chuti u jednotlivých lidí mo~e být zna n rozdílná. Dti mají chueových pohárko promrn více ne~ dosplý. Podle týmu australských a novozélandských vdco existuje jeat chue aestá  pro vnímání tuku. A kdo ji má siln vyvinutou, bývá atíhlý, proto~e se nerad tu nými jídly pYejídá. asto se novji uvádí jeat chue "vápníková".Výrazem chue se tedy ozna uje nejen smysl, ale i vnímaný podnt, mluvíme o chuti jídla i nápoje. Pokud je chue jídla vnímána negativn, ozna ujeme ji jako pachue. V pYípad, ~e je v jídle obsa~ena nepatrná pYíms, mluvíme o pYíchuti. Chue patYí obvykle mezi pocity libé, související s uvdomováním si ~ádosti po potrav i jiném ukojení smyslo a souvisí s ur itou pYedchozí zkuaeností.<br><br><span class=novy>CHUdOVÉ PXÍSADY ÍNSKÉ KUCHYN / CONDIMENTS CHINESE COOKERY</span><br>- jsou pro ínské pokrmy nezbytné, zejména rybí omá ka a <a href="../soja/sojr0004.html"target="_self">sójové omá ky</a>, které nahrazují sol a navíc jsou bohaté na bílkoviny a dalaí ~iviny. Nejsou zdaleka jedinou mo~ností jak pYipravít chutný pokrm. Kdy~ je pYipravováno jídlo rychle a kdy~ menu obsahuje rozli ná sou asn podávaná jídla, je lepaí chut extrahovat asov náro ným tzv. pomalým vaYením, pYidat rozná ochucovadla. To je dovod pro  pro  jsou k dispozici rozli né omá ky, pasty, zavaYeniny a octy. Nejpou~ívanjaími pYísadami v ínské kuchyni jsou: <li>Hoisin omá ka; <a href="../soja/sojr0004.html"target="_self">"Hoisin sauce"</a> - je hustá, tmavá a sladká omá ka vyrobená z pasty ze sójových bobo s cukrem, vinným octem a koYením. Je pou~ívána pro namá ení (dip-omá ka), ale také jako surovina do marinád vepYového masa pYed grilování nebo ro~nním.<li>Dou chi; <a href="../soja/sojr0005.html"target="_self">"Fermented Bean Dried"</a> - jsou fermentované slané suaené erné sójové boby. Jsou chueov tak silné a výrazné, ~e musí být pYed pou~itím proprány ve vod. Jsou pou~ívány ke zvýraznní chuti ryb a masa.<li>Dou ban jiang; "Jou Ghbong" - je kombinace solených sójových bobo s datlemi. Tímto zposobem je získána sladko-pálivá chue. Je pak ideální pYísadou pro chueov jinak nevýrazné potraviny.<li>Jiang suan la jiao jiang; "Chilli Sauce" - je chilli omá ka z ervených chilli papri ek, esneku a zázvoru, které jsou smíchány s vinným octem, solí a koYením. Je hlavn pou~ívána do pokrmo z moYe; také je podávána s proslulou Hainanskou kuYecí rý~í (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Hainanese_chicken_rice"target="_blank">Hainanese Chicken Rice</a>).<li>Mei zi jiang - <a href="lexirS.html#svestkova"target="_self">"Plum Paste"</a>- avestková omá ka je vyrobena ze avestek, rý~ového octa, cukru a koYení. Tato sms dává omá ce speciální sladko-kyselou chue, která je vhodná k ro~nným, grilovaným a fritovaným pokrmom, ke studeným jídlom nebo jako dresink na saláty.<li> Suan mei; "Salted Plum" - jsou zavaYené avestky ve smsi octa, soli, a koYení. V rozumném mno~ství jsou pYidávány do v páYe vaYených a duaených pokrmo, zejména rybích.<li>Fu ru; "Beancurd Preserver" - jsou malé koustky sójového tvarohu nalo~eného ve vín, soli a koYení. Chueov se hodí k paYené rý~i nebo rý~ové kaai, která mo~e být mo~e být navíc ochucena nkolika kapkami sezamového oleje.<li>Yu lu; <a href="lexirR.html#rybiomac"target="_self">"Fish Sauce"</a> - je rybí omá ka vyrobená z an ovi ek nebo jiných malých ryb. Je velmi slaná a mo~e být pou~ívána jako dip-omá ka, do které jsou pYidány nasekané chilli papri ky nebo pou~itá ke koYenní pokrmu.<li>Jiang ging; "Light Soya Sauce" - svtlá sójová omá ka je extraktem ze suaených sójových bobo fermentovaných plísHovými kulturami, paeni né mouky a solného láku. Je pou~ívána jako dip-omá ka a jako ochucovadlo místo soli.<li>Hei jiang you; <a href="lexirS.html#sojova">"Dark Soya Sauce"</a> - tmavá sójová omá ka je zalo~ena na stejných surovinách jako svtlá sójová omá ka, dobarvena karamelem a její zrání probíhá o tyYi týdny déle. Má mírnjaí chue a je pou~ívána do tmavých omá ek.<li>Hao you; <a href="lexirU.html#ustricova"target="_self">"Oyster Sauce"</a> - ústYicové omá ka je vyrobena z uvaYených ústYic cukru, soli, paeni né mouky kukuYi ného akrobu, kvasni ného extraktu, karamelu a vody.Je harmonizující pYísadou Yady omá ek a pokrmo.<li>Li jiao jiang; <a href="#chillisauce">Extra Hot Chilli Sauce"</a> - je specielní druh zvláae ostré husté chilli omá ky. Je vyrábna z ervených chilli papri ek octa, soli a cukru. Je pou~ívána jako ochucovadlo a také pou~ívána samostatn jako dip-omá ka.<li>Tian jiang; "Sweet Sauce" - je hustá sladká omá ka vyrobená ze sójových bobo, cukru, paeni né mouky a vody. Je pou~ívána jako dip-omá ka k ro~nným masom, míchána se sma~enými rý~ovými nudlemi a jako ochucovadlo jarních závitko.<li>Bai cu; <a href="lexirO.html#ocetryzovy"target="_self">"White Rice Vinegar"</a> - je bílý ocet z rý~e pou~íváný ke konzervaci, zavaYování a vaYení. Je mnohem silnjaí a kyselejaí ne~ "západní" vinné octy.<li>Hai cu; "Black vinegar" - je vyroben z glutinové rý~e a je mírnjaí ne~ bílý rý~ový ocet. Je pou~íván k namá ení soust, dále jako ochucovadlo duaených pokrmo, které jsou tradi n podávány ~enám a dtem. .<br><br><span class=novy>CHUdOVÉ RECEPTORY, CHUdOVÉ POHÁRKY</span><br>- vnímají hoYkou chue v zadní ásti jazyka, kyselou a slanou po obou stranách a sladkou na api ce. Z toho dovodu se zmrzlina nebo lízátko lí~e práv api kou jazyka <br> <br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><a href="lexih.html"target=_top><b>Zpt do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 21. srpna 2010 / Po et hesel: 47</small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center><br> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>